Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil návrh změn v penzijním systému. Na první pohled nejde o nic revolučního, při podrobnějším rozboru jde o největší změnu od pádu penzijní reformy v roce 2016. Představené změny této vlády v podstatě slibují dvě věci. Za prvé prodloužení od odchodu věku do důchodu a za druhé budou důchody poměrově vůči mzdě nižší než ty, které se vypočítávají dnešním penzistům. Obojí má zajistit, aby byl důchodový systém, když už ne v rovnováze, tak alespoň v mírném deficitu, který se dá dlouhodobě unést, aniž by rozpočet zkolaboval. Aktuální reforma možná není ideální, nicméně v současné situaci je jediná možná. Krach poslední důchodové reformy odradí ještě nejednu vládu od skutečných reforem. Přesto všechno je představený plán nových důchodu větší změnou? Ne, jsi, v tuto chvíli dokážeme představit. Průběžné posouvání věku odchodu do důchodu nutně vyvolává otázku, kde budou lidé vyššího věku zaměstnaní. Nebavíme se o špičkových odbornících či vysokoškolských profesorů, kteří už dnes setrvávají ve svém zaměstnání podstatně déle, než jim velí zákon. Ale o obyčejných profesích už dnes platí, že největší skupina uchazečů o zaměstnání se rekrutuje od věku 55 let. A to za situace, kdy se ČR může pyšnit nejmenší nezaměstnaností v rámci EU. Pro mnohé personalisty jsou dodnes lidé vyšších věkových kategorií tabu. Mají pocit, že by nezvládli svojí práci. Současně bohužel platí, že mnozí neumí s počítačem a neumí jazyky. Důchodovou reformu, která počítá s postupným prodlužováním věku odchodu do důchodu, musí nutně doprovázet změna mentality, která z lidí vyššího věku udělá žádané zaměstnance. Vzhledem k tomu, jak moc se mění pracovní trh, ani mladí lidé nemohou počítat s tím, že by strávili celý svůj pracovní život nejen v jednom zaměstnání, ale ani v jednom oboru. Tedy že by si vystačil se znalostmi, které získaly ve škole jakéhokoliv stupně. Permanentní vzdělávání by mělo být součástí života bez ohledu na věk a profesní skupinu současně. Pokud společnost nebude akceptovat vysokou míru nezaměstnanosti starších, protože potom by důchodová reforma nedávala smysl, budeme muset vytvořit speciální místa, která budou uzpůsobená věku a znalostem seniorních zaměstnanců. Japonsko, které má nejstarší populaci na světě a kde lidé vykonávají činnosti, které v Evropě neexistují, může být inspirací. Druhá část představených penzijních změn se týká peněz. Nižší státní důchod musí doprovázet větší podpora soukromého spoření než aktuálně schválené daňové úlevy pro tzv. dlouhodobý investiční produkt. Změna důchodů přinese také větší tlak na každého jednotlivce, aby věnoval větší důraz na vlastní zabezpečení. V zemi nízkých mezd. Nejde o jednoduchý úkol. Představená důchodová reforma mnohým přijde zoufale nedostatečná. Ve skutečnosti přináší víc změn, než co si dnes dokážeme představit.