Promluvil prezident a strhla se mela. Novoroční projev Petra a Pavla byl asi jeho doposud nejpovedenější řečí, protože snad poprvé politickou v tom nejlepším smyslu. Dotkl se každodenního sporu o programu, starosti ho, provoz státu, ale i širšího vnímání politiky jako společenského rámce, v němž žijeme. Nabídl výhledy do budoucna stručně, jasně, nekomplikovaně. Opoziční strany, které prezidenta zkritizoval i skoro za všechno, si bohužel představují prezidenta jako nejvyššího analytika v zemi, jakéhosi soudce politického provozu, který rozhoduje o tom, co je dobře a co špatně. I když je to Petr Pavel, který podle lídra hnutí ničemu nerozumí. Ano, vyčítá Pavlovi, že hraje s vládou, protože by bylo rádo, kdyby hrál z ANO. Nedokáže vnímat hlavu státu jako nikoho, kdo má sice své vlastní názory, ale dává je do služby společnosti s jistým nadhledem a širším záběrem, což se tentokrát Pavlovi částečně vskutku povedlo, a to nejenom tím, že upozornil na společnou měnu euro na obzoru každé budoucí dobré české cesty k prosperitě nebo že vyzdvihl roli mladých lidí, kteří přicházejí s nárokem na vážnou pozornost. Pavel řekl podstatné i ke střelbě na Filozofické fakultě, když autoritativně tvrdil, že strach z násilí nesmí omezovat nároky svobody. I ano, o SPD mluvit netřeba by evidentně chtělo svého prezidenta, který naplňuje program hnutí, přesněji konkrétní politické cíle, protože program se dá mu pružně přizpůsobuje náladám voličů. Když to prezident nedělá, rovnou si útočí na jeho legitimitu a integritu jako všichni ostatní. Prezident se buď hodí, nebo ne a podle toho se také hodnotí jeho práce. A má tady spíš nemá respekt. Je hned loutkou ODS, když nemůže být a není loutkou? Ano, nejsilnější politické hnutí de facto přehlíží společenskou roli prezidenta a vidí ho ryze jako figuru využitelnou ve stranickém politikaření. Pavel se hodí jako reklamní maskot, ať už pro nás, nebo proti nám. Jinak je pro opozici prezident zbytečná figur politika v širším smyslu starosti o základy společnosti pro obě opoziční hnutí rovněž neexistuje. Odtud pramení i nepochopení prezidentových slov o přijetí společné měny euro. Petr Pavel mluvil o logické budoucnosti, ne o aktuálním stavu jednání o euru či dokonce o politických motivech odporu většiny společnosti. Nebyl to ani symbolický start zavádění eura, žádný výstřel ze startovní pistole, ohrožení republiky, nýbrž připomenutí nepřekonatelných souvislostí, kontextů, k nimž se dnes jako politické společenství pohybujeme. Tyto souvislosti a logika budoucnosti, ale v následné bouřlivé až hysterické euro debatě stranické politiky a ideologie nikoho nezajímaly. Výroční řeči prezidenta sluší připomínání politiky v širším smyslu politiky, která překračuje stranické zájmy ve prospěch zájmu celku, který se definuje českou ústavou odvolávající se na Evropskou demokratickou tradici. Tato rovina starosti Holubec je momentálně velké části české politické scény naprosto lhostejná. Bohužel i voličům těchto hnutí, kteří se naučili chápat politiku jako nakupování zboží a služeb v politickém supermarketu, němž se nabízejí lákavé slevy a akce. Prezident Pavel by se měl snažit a takovou redukci politiky upozorňovat a mluvit o ní ještě více nejen na Nový rok. Hysterické reakce na jeho projev potvrzují, jak moc je to v Česku potřeba.