Podle jednoho staršího bonmotu je demokracie je skvělá, ale má to háček. Platí pro každého. Na to si možná občas vzpomenou někteří piráti, když zase kdosi z jejich řad pohne specifickou pákou vnitřní demokracie a rozpoutá napříč stranou elektronické hlasování, na což má právo kterýkoli člen bez ohledu na to, proč a v jakém stavu mysli tak učinil, i kdyby došlo k odpalu plebiscitu v podezřele brzkou ranní hodinu. Však se také už jednou rozhodovalo o rozpuštění strany. Ale i když se zdá, že je tento nástroj základnou nad užíván, zatím to Pirátům neubližuje. Nejspíš se to neodrazí ani v průzkumech. Poté, co byl hlasováním odvolán Jakub Michálek z republikového výboru čili širšího vedení, pro který navrhoval více pravomocí. Jinými slovy poněkud oslabit právě onu v podstatě bezbřehou interní demokracii, poměrně snadno umožňující cestu do pekel, jíž se ale nechtějí vzdát obzvlášť členové stojící druhdy u zrodu původně podvratného subjektu, který podle nich ztratil jiskru vstupem do vlády. Jistě, při podílu na exekutivě se rebeluje ztuha, pokud nechcete být za kašpary. A jelikož Michálek volal z čelných Pirátů po větší autonomii vedení nejhlasitěji a navíc se některým členům vzdal už dřív příliš suverénní. Ostatně se o něm z toho důvodu rovněž hlasovalo už před čtyřmi roky, ocitl se na mušce zastánců pravých ideálů a spoušť byla tentokrát bez dlouhých řečí stisknuta, neb k tomu existuje ono super demokratické právo, i když šlo o výsledek velmi těsný a hlasování skrze více nastolených otázek poněkud nepřehledné. Celé to pak vyhlíží jako neodezněly. Echo hlubokého zklamání z voleb před dvěma lety na jaře 21 to vypadalo, že strana mohutně uspěje a Ivan Bartoš třeba i usedne do premiérského křesla. Pak ale Piráty jednak nepravdivě z kdečeho osočil Andrej Babiš, i když mu to nic nepřineslo. A kroužkování ve prospěch partnerských starostů znamenalo na podzim prakticky katastrofu v podobě ztráty 18 mandátů a žalostně smrskl toho klubu na pouhé čtyři poslance. A vyvstala otázka, jestli za takového stavu vstoupit do vládní koalice, nebo být sice mimo ni, ale i mimo opozici hnutí ANO a SPD a dost možná zahájit sestup do zapomnění. Zvítězil sice sebezáchovný reflex, ale pocit uspokojení u značné části straníků evidentně nenastal. A po Novém roce se to patrně naplno otevře pirátském volebním fóru neboli sjezdu, kde se vedle Bartoše chystá kandidovat na nejvyšší post i plzeňský hejtman Rudolf Špoták s ambicí stranu znovu sjednotit. Špoták je ovšem celkem překvapivě i předsedou komise pro úroveň rozhodčích fotbalové ligy, jimž se během kondičních testů nechal, a podle svědků ne náhodou vidět v družném hovoru s aktéry korupční aféry Romana Berbra a kupříkladu server e fotbal ho označuje coby cituji sudího s kontroverzní minulostí, což by mohlo jeho kandidaturu vážně zpochybnit a možná o něm ještě před fórem nechat vyvolat také nějaké elektronické hlasování, dokud ho má členská základna k dispozici, protože aspoň částečně se bude muset s takovou porcí demokracie bez diskuse muset něco stát. Což ale představuje značně obtížný úkol a straničtí předáci to dobře vědí.