Názory a argumenty

Libor Dvořák: Rozhodující úder zatím Ukrajina ani Rusko nezvládly zasadit

Názory a argumenty

Libor Dvořák: Rozhodující úder zatím Ukrajina ani Rusko nezvládly zasadit
Ukrajinští vojáci

Plus

Rusko ani Ukrajina nedokázaly od počátku roku až do této chvíle shromáždit tolik sil, aby vznikla dostatečně silná útočná pěst, jejíž mohutnost by jak v živé síle, tak v nasazené technice několikanásobně přečíslila protivníka a zasadila mu rozhodující úder.
Libor Dvořák

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Rusko ani Ukrajina nedokázali od počátku roku až do této chvíle shromáždit tolik sil, aby vznikla dostatečně silná útočná pěst, jejíž mohutnost i jak v živé síle, tak v nasazené technice několikanásobně přečíslila protivníka. On, zasadila mu rozhodující úder. Právě proto v zásadě selhala na jaře tolik proklamovaná ukrajinská letní proti ofenziva, která před pár týdny skončila, aniž by se svými výsledky alespoň přiblížila loňským podzimním akcím spojeným s osvobozením Chersonu a značné části Charkovské oblasti. V letošní pokračování kampaně tak byly pro Ukrajinu, ač se o tom skoro nemluvil, o úspěšné spíše námořní aktivity. Raketové útoky kombinované s údery mořských dronů zasadili ruské flotile citelné rány a Rusové tak byly například donuceni stáhnout valnou část svého válečného loďstva z hlavní základny v Sevastopolu do Novorossijsku a Feodosije. Ale to bylo z ukrajinské strany víceméně všechno. V pozemních bojích se vojáci Ukrajiny ani zdaleka neprosadil i tak výrazně jako loni. Američtí vojenští odborníci, kteří se během léta z ukrajinské strany dostaly přímo na frontu, jsou toho názoru, že pro Ukrajince je zatím obtížné připravit a realizovat opravdu velké bojové operace, které vyžadují přesnou koordinaci činnosti mnoha jednotek všeho druhu. Bez těch se ovšem opravdu významného úspěchu a průlomu dosáhnout nedá. Když se o to ukrajinská armáda počátkem léta pokusila, utrpěla obrovské ztráty jak na technice, tak i na živé síle. Proto se vrátila k taktice boje daleko menšími silami, i když při tomto způsobu bojové činnosti se pobřeží Azovského moře rozhodně dosáhnout nedá. Však už Ukrajina o tomto cíli ani nemluví a soustředila svůj zájem na město tokamak, které je ovšem od zmíněného moře vzdáleno ještě celých 60 km. Zajímavé ovšem je, že na podobné problémy naráží ruská armáda. O zvláště nápadné to bylo v počátečních fázích války, kdy ruské masivní, ale totálně nezvládnuté pokusy o dobytí Kyjeva a Charkova či násilné překročení severního dokonce vedly jen k obrovským ztrátám. Velmi přesně to na stránkách časopisu Rusko v globální politice shrnuje ruský expert Sergej politá jev když čtete frontové z vodky nebo se bavíte s našimi vojáky či veliteli, zjistíte, že typický jak pro nás, tak pro druhou stranu je útok mačetou či rotou. Dokonce nasazení praporů je ojedinělé a útoku brigády nebo rovnou celého sboru neslyšíte vůbec tolik. Pan po let a je v mi už jen dodejme, že právě proto je současná fáze války zákopová, poziční a bez vyhlídek na rozhodující vítězství jedné či druhé strany.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají