On nám neustále jakoby podává ruku ke spolupráci, ale když dojde na lámání chleba, není na něho absolutně spolehnutí, odpověděla Alena Schillerová v nedávném rozhovoru na otázku, jestli by hnutí ANO bylo po volbách případně ochotný vládnout s Tomiem Okamurou. Místopředsedkyně hnutí a šéfová jeho sněmovní frakce odpověď uvedla slovy, že si to absolutně nedovede představit. A nejde jen o spor o členství v EU a NATO. Pokud by se snad zdálo, že dvojnásobné užití termínu absolutně na tak malém prostoru něco znamená. Třeba poznamenat, že spíš půjde o rétorický návyk, respektive zlozvyk. Nicméně exministryně financí na téma kooperace s SPD říká víceméně totéž delší dobu, zejména od přelomu léta a podzimu, kdy začal Okamura sám hovořit o vstupu do vlády a vyzývat ano k bližším kontaktům. To z jeho strany zřejmě zesílí, pokud se v dalších měsících potvrdí, co naznačil poslední preferenční průzkum agentury STEM pro CNN Prima News, podle něhož jsou obě opoziční hnutí v čele tabulky, neboť SPD s 12 % přeskočilo o čtyři desetiny doposud dlouhodobě druhou ODS. Ale těžko z toho cokoli vyvozovat. Během roku 21 dosahovalo Okamurovo hnutí ještě lepší čísla a v podzimních volbách je pak nepotvrdilo. Paní Schillerová sice v oné citované odpovědi nedodala, o jaké lámání chleba jde, když se ukáže Okamurova nespolehlivost. Ale je zřejmé, že Babišovu hnutí by se do vládního projektu s SPD nechtělo. I kdyby byl Okamura výměnou za ministerská křesla ochoten aspoň na čas zmrazit volání po odchodu z unie a aliance, což by kvůli svým příznivcům asi ochoten nebyl, protože ti by se cítili podvedeni a příště my mu to mohli dát najevo. Krom toho Okamura například u sociálních demokratů zblízka pozoroval, co se stane s těmi, kdo s ANO vstoupí do vlády. Což se koneckonců týká i komunistů, kteří existenci Babišova kabinetu pouze umožňovaly, a přesto skončili jako ČSSD mimo sněmovnu. A Okamurovi léta vyhovuje stát pohodlně mimo vše, kritizovat a nenést žádnou odpovědnost, kterou má. To ovšem už poměrně dlouho a voliči mohou mít dojem, že i nadále podporovat SPD podstatě k ničemu nevede. Takže se nabízí dávat aspoň slovně najevo vehementní zájem o podíl na moci, o nějž by se ale Babiš daleko raději dělil s někým méně nevypočitatelným a kontroverzním. Už dříve myslel na část ODS, která se ale nepočala vštípit a v koalici spolu Babišovo hnutí porazila. Teď je však coby největší vládní subjekt ze všech stran. Teď je však coby největší subjekt ze všech stran otloukané vlády v jistém útlumu. A tak asi představa příští vlády s částí od Fialy odvrácené ODS znovu nabírá ostřejších kontur Babišově mysli, v níž i nadále Okamura podle všeho nefiguruje.