Jak nedávno sdělil v Paříži prezidentu Petru Pavlovi český velvyslanec Michael Fleischmann, dle neoficiálních zpráv z redakce Le Figaro bude Milan Kundera ve Francii v roce 2023 patřit mezi nejprodávanější autory kategorií klasického románu a esejistiky s prodaným nákladem 150000 výtisků. Asi tomu tak bude, protože již po jeho smrti ne. Paris jen psal, že je nesnesitelné. Lehkosti bytí se prodalo 100000 takovým. Náklad není veliký. Náklady bestsellerů ve Francii převyšují milion výtisků. Jedná se však o jiné žánry. Kunderův úspěch signalizuje, že poptávka po čtení, které provokuje myšlení, nevyhasla. V románu Milana Kundery nesmrtelnost najdeme fiktivní setkání g toho z Hemingway. M víte jo, ne, řekl Hemingway mě pořád obžalovávají. Místo aby četly moje knihy, píší knihy o mně, o tom, že jsem neměla manželky, že jsem dát po hubě jednomu kritikovi, že jsem lhal, že jsem byl pyšný, že jsem onanoval, že jsem neměl rád maminku. To je nesmrtelnost, řekl GT. Nesmrtelnost je věčný. Jsou a Hemingway smutně odpověděl člověk si může vzít život, ale člověk si nemůže vzít nesmrtelnost. Jak je vidět, Milan Kundera toto moc dobře věděl. Zájem o jeho osobu v jednu dobu byl větší než o jeho dílo, ač on si celý život přál, aby za svým dílem zmizel jako pára. Bohužel tím ale vyprovokoval ještě větší zájem o svou osobu. Zdá se, že jsme, alespoň ve Francii svědky opaku. Kunderova smrt zvýšila na čas zájem hlavně o jeho dílo. Smysl Milana Kundery pro hravost a lehkost románového textu, který románů bez přívlastků stojí na přesvědčení, že poznání či odhalení autor dociluje specifickými prostředky intuitivní evokace, která je podle něj fundamentální funkcí románové tvorby a jedinou jeho morálkou. Poznání, které zprostředkovává, nepodává nikdy historicky věrný obraz doby ani kritickou analýzu. Jde jen o umělecký experiment s lidskou existencí. Zřetelně to vidět v jeho povídce nikdo se nebude smát v ní všechny postavy, tedy asistentku z historie na fakultě, jeho přítelkyně Klára, amatérský badatel o Mikuláši a Lukášovi za turecký jeho rázná žena i všechny další postavy, jejichž jednání, úmysly a způsoby konání se nečekaně obrátí, poukazují na nevypočítatelnost světa i komičnost všech postav. Všichni na své kroky doplácejí a jako jediný, kdo je, nakonec své prohry, ztrátu zaměstnání, ztrátu přítelkyně, možnou ztrátu podnájmu ochoten interpretovat jako šťastný krok, je pan asistent objeví totiž té sérii průšvihů znovuzískání svobody. A není to podvod, protože odmítl přistoupit na vnucenou etiku i estetiku. S kteroukoli těmi souhlasil, i když k ní byl donucen původně ne odvahou napsat, co si o špatné práci za tureckého myslí. Právě v tomto odmítání všech schematických nánosu myšlení a postojů je Kunderova specifika. Místo aby zastavil myšlení, akceleroval ho.