Názory a argumenty

Karel Hvížďala: Karel Schwarzenberg a Řád Bílého lva

Názory a argumenty

Karel Hvížďala: Karel Schwarzenberg a Řád Bílého lva
Karel Schwarzenberg

Plus

Nejvyšší státní vyznamenání České republiky, Řád Bílého lva, letos obdržel i Karel Schwarzenberg, ale jeho zdravotní stav mu nedovolil, aby ho převzal osobně
Karel Hvížďala

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Nejvyšší státní vyznamenání ČR, Řád Bílého lva, letos obdržel i Karel Schwarzenberg, ale jeho zdravotní stav mu nedovolil, aby ho převzal osobně. Karel Schwarzenberg se narodil 10. prosince 1937 v pražské porodnici Bubenči. Od konce roku 1948 po vyvlastnění rodinného majetku žil do roku 1990 v Rakousku. V občanském průkazu měl napsáno v rubrice povolání lesník a hostinský. Německu, kde stojí zámek Schwarzenberg, podle kterého se jmenuje, má dodnes i šlechtický titul a celé jeho jméno zní Karel Jan Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Mynář. 12. kníže Schwarzenberg u okně chmurný lankrabě v Klega, hrabě z sulcu a vévoda v Českém Krumlově. Vychován byl bilingválně. Po návratu do Čech zjistil, že má i československé občanství. Zapomněli mu ho odebrat. Karla Schwarzenberga jsem poznal v exilu, a když jsme začátkem roku 1989 spolupracoval i ve Vídni ve Schwarzenberském paláci na naší první společné knize Knížecí život. Zvonil tam stále telefon a hlavním tématem všech rozhovorů bylo Československo. Spíš jsem měl dojem, že jsem u československého velvyslance než u bývalého šlechtice v exilu. Když jsem se k tomuto prvnímu dojmu přiznal, odpověděl my nesmíme zapomenout, že pro šlechtu je nejdůležitější, zrovna tak jako pro každého sedláka zem, pozemek, a tudíž jejich vlastenectví vzniká právě z tohoto vztahu k půdě. Zatímco stav měšťanský si vlastenectví definoval vztahem k jazyku, protože vzestup tohoto stavu byl závislý na rozvoji obchodu a školství. A pak dodal já vyrostl na Orlíku a tam patřím. Karel Schwarzenberg na rozdíl od svého otce dějiny nikdy nestudoval, ale v dějinách vyrostl, protože ho od mládí obklopovaly. Na Orlíku třeba najdeme obraz Adolfa, jak bojuje s Turky v roce 1550. Od té doby má v erbu hlavu Turka s havranem a rovněž tam najdeme mapou, kterou daroval Napoleon po bitvě u Slavkova v roce 1805 maršálkovi knížeti Karlovi, který ho porazil u Lipska. A tak by se dalo pokračovat. Tehdy bych připomenul i slova Karla třetího, který pronesl do roku 1871 chceme hájit, prát těch, co naše síly stačí. Nechť stane se cokoliv až do těch hrdel a statků. Tím bylo míněno státoprávní postavení Kč. A otec Karla Schwarzenberga byl i autorem prohlášení historické šlechty ze září 1939 adresované prezidentu Háchovi. Kde stálo jádro tohoto stavu? Vždy patřilo k českému národu netoliko kulturně, nýbrž i krví a jazykem. Proto po návratu do Čech byl jmenován prvním kancléřem prezidenta republiky. V rámci restitucí mi byl vrácen majetek jeho otce. Později byl ministrem zahraničí, senátorem, předsedou strany TOP 09 a od roku 2010 poslanci. V roce 2013 i kandidoval na prezidenta. V současné době je v poradním týmu prezidenta Petra Pavla. A není se čemu divit. Většinu státník uznal Karel Schwarzenberg z domova, protože jeho matka, původně First Thunbergová, jejich předek byl nejvyšší purkrabí Království českého, vedla ve Vídni nejznámější salon. Ten ještě v 50. letech sloužil jako hlavní komunikační prostor. A Karel Schwarzenberg, i když v roce 1965 v jeho osobě zase spojili obě rodové větve. Na tuto tradici navázal státní. Důležitá setkání se konala a návštěvy se ubytovávali v jeho vídeňském hotelu.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají