Názory a argumenty

Julie Hrstková: Vládní sliby nejsou jen chyby, ale naprostý průšvih

Názory a argumenty

Julie Hrstková: Vládní sliby nejsou jen chyby, ale naprostý průšvih
Vláda představila konsolidační balíček a návrh změn penzí. Na snímku premiér Petr Fiala a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová

Plus

Návrh zákona o přeměnách obchodních společností je obecnou úpravou. Není zacílen na konkrétní firmu, vztahuje se na všechny obchodní společnosti, řekl premiér Petr Fiala k návrhu vlády, podle kterého by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.
Julie Hrstková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Návrh zákona o přeměnách obchodních společností obecnou úpravou není zacílena konkrétní firmu, vztahuje se na všechny obchodní společnosti, řekl premiér Petr Fiala k návrhu vlády, podle kterého by místo dosud potřebných 90 % hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 % hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Pro její usnášeníschopnost by navíc stačilo jen zastoupení dvou třetin základního kapitálu. Podle Fialy jde jen o převzetí legislativy, kterou nařídil Brusel. Nutno dodat, že minoritní akcionáři energetického gigantu mají jiný názor a tvrdí, že jde o přípravu na krádež za bílého dne. Snaha ovládnout ČEZ a rozdělit jej na dvě firmy státní a polostátní není prvním pokusem. Poprvé se o to snaží a vláda Bohuslava Sobotky v roce 2017, podruhé s tím přišel premiér Andrej Babiš o rok později. Sám premiér Fiala v minulosti několikrát uvedl, že by vláda měla zajistit energetickou bezpečnost a ovládnutí dosud polostátní energetiky by k tomu mělo napomoci. Cílem je dostat pod kontrolu výrobu energie, tedy síť elektráren. Za někdejší snahu o ovládnutí ČEZu byla výstavba nových jaderných elektráren, které natolik drahá a má extrémně dlouhou návratnost, že by nikdy neprošla schválením soukromých akcionářů. Nyní je novým důvodem válka na Ukrajině a snaha mít pod kontrolou výrobu elektřiny. Oba dva tyto důvody jsou legitimní a pochopitelné. V praxi by měl ale stát od minoritních akcionářů vykoupit jejich akciové podíly za cenu, kterou jsou ochotni akceptovat. Jenže to se v minulosti a také v současnosti ukázalo jako extrémně nákladné. A navíc teď, když se rozpočtové schodky pohybují v řádech mnoha set miliard. Korun. Vlastně nemožné. Drobní akcionáři firmy ČEZ poukazují na to, že nedávno zavedena daň z nadměrných zisků, kterou měly platit všechny energetické firmy a banky, v podstatě dopadla pouze na čas a teď se bojí, že pokud nový zákon projde, přijdou o svoji investici, protože stát, který má 70 % firmy, na valné hromadě jednoduše převálcuje. Současně upozorňují, že v uvozovkách zlý Brusel po nás nic takového nechce a jde jen o záminku, aby stát mohl získat to, co chce a nemusel za tu platit ani o korunu víc, než chce. Původní návrh ze začátku letošního roku, který rozcupovala Legislativní rada vlády, byl přitom mírnější. Výsledkem změny k lepšímu opět v uvozovkách, je horší návrh a vyhazov člověka, který na vládní paskvil upozornil. Samotný ČEZ pak má návrh na rozdělení firmy připravený mnoho let a jen čeká na to, až jej budeme moci realizovat. V podstatě nejde o otázku, jestli, ale kdy a za jakých podmínek. Investoři, kteří spoléhají na akcie na pražské burze, co by na zabezpečení na stáří, dostali mnohokrát za vyučenou, že tudy cesta nevede a že pokud chce člověk vydělat na akciích, měl by se těm českým zdaleka vyhnout. ČEZ byl a je brán jako jeden z mála titulů, který dává smysl. Pokud vláda skutečně prosadí svůj návrh, vyšle další jednoznačné poselství. Nikdy nesmíte věřit tomu, co slibujeme. Jestliže na makroúrovni to byl slib o nezvyšování daní, teď jde nejen o pověst beztak slabého kapitálového trhu, ale vlastně o celou penzijní reformu.

Ostatní také poslouchají