Nikomu se nechce platit daně, natož větší daně než dosud. Přirozeně protestují všichni, kterých se to týká. Co když ale v některých případech jde o věc, která se dostává do rozporu s celospolečenským zájmem. Například v případě novin. Podle současné podoby daňového balíčku budou noviny přeřazeny z pásma 10 procentní daně do té 21 % ní. Je to rozdíl oproti méně zdaněným časopisům, které podle ministra financí mohou být třeba i vědecké. Ale vědecké noviny prý neexistují. Ale přece jen neříkali ještě nedávno sám premiér Petr Fiala, že vysoké zdanění novin může ohrozit nezávislou žurnalistiku a vzdělanost? Dovolil bych si nabídnout příklad Švédska, země, která, jak víme, jinak daní ráda a hodně. Konzument denního tisku tam při koupi svého oblíbeného deníku zanechá státu šesti procentní daň, tedy méně než dosud u nás, natož podle nového návrhu. To však není všechno. Ve Švédsku totiž tisk dotují. Ano, stát vám zaplatí za to, že děláte noviny. Ten, kdo chce ve Švédsku noviny nebo časopisy vydávat, si samozřejmě musí sehnat peníze sám, ale pak může získat dotace, a to několikerého druhu. Některé jsou vypláceny automaticky, v jiných případech je třeba splnit určité podmínky. Lze získat úlevy při financování nákladů na provoz redakce, případně distribuce, přičemž jednotlivé konkurující si deníky jsou motivovány, aby postupovali společně a zvyšovali tak odběr novin obecně, protože je to podle Švédů dobré pro budoucnost demokracie. Švédský stát, a to by mohlo pana ministra financí zajímat, chce pomocí těchto mechanismů zejména podporovat média, která se zabývají všeobecnou žurnalistikou nikoli specializovanou, natož odbornou, ale prostě zpravodajstvím a publicistikou. Lze namítnout několik věcí. Za prvé, že Švédsko je země v jádru sociálnědemokratická, která ráda zasahuje do tržních mechanismů a nemůže být příkladem české pravostředové vládě. To je mýtus. Ivo Rovný. Skutečností, že švédský sociální stát je, či hlavně býval velkorysý při přerozdělování bohatství. Ovšem co se podnikání týče, bylo Švédsko vždy ekonomicky velmi liberální. Druhý možný argument je, že ve Švédsku také přední média vlastní velké podnikatelské skupiny od novin až po televizi.