Názory a argumenty

Ivan Štern: Má Estonsko zakázat Rusům volit?

Názory a argumenty

Ivan Štern: Má Estonsko zakázat Rusům volit?
Pohled na Tallin

Plus

Rusy mající v Estonsku trvalý pobyt hodlají potrestat za to, že zhruba 75 procent z nich volilo Putina. Cestou zákona jim úřady mají odebrat právo účastnit se komunálních voleb. Řeč je o Rusech sice s občanstvím ruským, ale s estonským trvalým pobytem. Mohou se spolu se sousedy podílet na výběru starosty a obecních zastupitelů tam, kde mají své trvalé bydliště.
Ivan Štern

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Rusy mající v Estonsku trvalý pobyt hodlají potrestat za to, že zhruba 70 % z nich volilo Putina. Cestou zákona jim úřady mají odebrat právo účastnit se komunálních voleb. Řeč je o Rusech sice s občanstvím ruským, ale s estonským trvalým pobytem, mohou spolu se sousedy. Podílet se na výběru starosty a obecních zastupitelů tam, kde mají své trvalé bydliště, byť volba Putina se jich netýkala. Mají se s Rusy svést i zdejší Bělorusové? Důvod je nasnadě pyšní se trvalým pobytem, ale jsou občany státu, který má stejný lotrovský ráz, jaký přisuzujeme Rusku. To je, jakoby i oni dali hlas Putinovi. S iniciativou začaly některé strany, chystající se po volbách na radnici v Tallinnu vytvořit koalici, šermují argumentem, že lidé, kteří se staví za ruského diktátora, nemohou spolurozhodovat o tom, kdo povládne v demokratické zemi na té či oné radnici. Jejich rozhodování přece nutně musí být ovlivněno skutečností, že jsou občany ničemného státu. Vznesenou námitku, že by tak bylo porušeno jejich ústavní právo, navrhovatele smetli poukazem na to, že se v Estonsku účast na komunálních volbách neopírá o ústavní právo. Už jen proto, že pravidla takové volby určuje obecný neústavní zákon. Nezazněl ale jiný s návrhem nesouhlasí. Ani argument nejspíš by iniciativu zpochybnil. V demokracii je nepřípustná presumpce viny. To, že je někdo ruským nebo běloruským občanem, ale dostalo se mu té výsady, že v hostitelské zemi má možnost trvalého pobytu. Jistým způsobem svědčí o projevené důvěře, že bude, ať už jeho politické postoje jsou jakékoli, a respektovat pravidla a zvyky hostitelské země. Samotný trvalý pobyt ho sice vylučuje z možnosti spolurozhodovat parlamentních volbách o politice země jako celku. Nijak mu ale jeho postavení nemůže bránit v tom, aby se podílel na rozhodování, kdo bude řídit chod obce, v níž žije. V obecních volbách se navíc nerozhoduje o politickém směřování země, ale více o věcech rázu technického. Pozoruhodné je i zjištění, že iniciativu nepodporují křesťanská strana středu a sociální demokracie, mající oběd co mluvit do tvorby koalice na talinské radnici. Postoj sociálních demokratů je ambivalentní. Zdejší Rusové a Bělorusové je podporuji. Z pouhých 10 % celkového jejich volebního potenciálu by ta by ale byla strana středu. Pokud by jí odpadla Ruska a Běloruska podpora, na věci by výrazně vydělala její politická konkurence. I když se autoři iniciativy schovávají za mravní rozhořčení z volby Putina, jde jim patrně o toto. Jiného než Putina ale Rusové volit nemohli. A to ani tehdy, kdy některý z bláhových Rusů šel, protestuje volit v pravé poledne. Pokud se politická strana oslovit svoji konkurenci, měla by spíš volit prostředky politické a ne úředník. Na dělají mi víc zlé krve, než je obvykle zdrávo.

Ostatní také poslouchají