Ex libris

Pokládáte si někdy otázky o vesmíru? Odpovědi nás mohou vyděsit, ale i pobavit

Ex libris

Plus

Jsme ve vesmíru sami? Jak bude vypadat konec světa? Dokážeme obydlet cizí planety? Co znamená nekonečno? A hlavně: co je možné a co nikoli? Tak zní jen pár otázek, které si možná občas klade každý. Položili si je i autoři knihy Často kladené otázky o vesmíru Jorge Cham a Daniel Whiteson. A také si na ně odpověděli. Pro někoho uspokojivě, pro někoho možná méně, odpovědi nás nicméně nejen poučí, ale i pobaví, stejně jako pobavily autora pořadu Ex libris Lukáše Hurníka.
Lukáš Hurník

27. června 2023, 20:05

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Pořadatelství práh vydalo v roce 2022 knihu Furch časy a Daniela Vaic na často kladené otázky o vesmíru. Navázala tak na jejich předchozí knihu s mnohem lepším názvem. Ta se jmenovala o čem víme prd. Přeložil Jiří Petrů. Ukázky čte Ivo Theimer a od mikrofonu zdraví Lukáš Hurník.
Exlibris.
Ano, kniha se jmenuje často kladené otázky o vesmíru. Otázka o vesmíru. No, dejme tomu. Ale jinak je kniha moc vtipná a užitečná, zvláště ve společnosti, která velkým povědomím o vesmíru vesměs neoplývá. Před volbami zkoušeli školáci jistého nejmenovaného kandidáta na prezidenta, jestli umí vyjmenovat planety sluneční soustavy. A on začal měsícem. Bohužel, ale na lidi, kteří netuší, co naši planetu bezprostředně obklopuje, narážím dost často. Třeba v té slavné písničce, kde se zpívá o tom, že okamžik trval celý světelný rok, neboť textař netušil, že světelný rok jednotka vzdálenosti nikoli času. Kde selhala škola, musí nastoupit popularizace. A tak jsou knihy, jako je tato nadmíru potřebné. Ta, v níž listujeme, odpovídá na otázky typu jsme ve vesmíru sami? Jak bude vypadat konec světa? Dokážeme obydlet cizí planety, co znamená nekonečno a hlavně co je možné a co nikoli v první řadě si ale musíme objasnit, co máme na mysli, když se zeptáme, jestli je něco možné. Záleží totiž na tom, koho se zeptáte. Když otázku typu je cestování v čase možné, položíte technikovi, odpoví vám ano. Pokud se bude domnívat, že dokáže stroj času sestavit za míň než miliardu korun a stihne to do 10 let. Když otázku, jestli je něco možné, položíte fyzikovi, bude se na ní dívat jinak. Fyzik uzná věc za možnou, pokud neví o nějakém fyzikálním zákonu, který by tomu bránil. Jelikož tato kniha pojednává o fyzice a vesmíru, budeme se na věci dívat pohledem fyziků. Naším cílem třeba bude zjistit, jestli cestování časem porušuje nějaké zákony vesmíru, nikoli vypočítat, jestli by nás praktická implementace vyšla na 14,7 desetin bilionů korun a její uskutečnění trvalo stovky let. Věříme, že jakmile fyzici prohlásí třeba zpětné cestování časem za možné, technici dřív nebo později vymyslí nějaké praktické řešení. V další fázi ho pak předají softwarovým vývojářům, kteří pro to napíšou a pak už fungující na příkaz hej Sýrii od, polijí mě kafem.