Dvacet minut Radiožurnálu

Svátek práce není Nerudův fejeton ani kulturní revolta. Jeho počátky jsou natvrdo dělnické, přibližují odborníci

Dvacet minut Radiožurnálu

Martin Groman a Michal Stehlík, autoři podcastu Přepište dějiny

Radiožurnál

Co slavíme prvního máje? Jaké jsou historické okolnosti tradice prvomájových oslav a jakými podobami si od svého zrodu prošla? Vladimír Kroc se ptal historika Michala Stehlíka a publicisty Martina Gromana, spoluautorů podcastu Přepište dějiny.
Vladimír Kroc

1. května 2023, 17:06

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Co slavíme prvního máje? Pokud slavíme, je to oslava lásky, práce? Nebo snad z lásky k práci? A proč prvomájových oslav rádi zneužívají nejrůznější extrémní spolky?
Hosté 20 minut Radiožurnálu, které vysílá také ČRo Plus, jsou dnes dva historik Michal Stehlík a publicista Martin Groman, spoluautoři knih přepište dějiny a také stejnojmenného podcastu. Pánové, dobrý den. Dobrý den. Z dějepisu víme, že Svátek práce se slaví od roku 1890 z rozhodnutí kongresu druhé internacionály roku 1889. Vůbec prvním dělnickým svátkem byl ale 21. duben 1856, kdy si osmihodinovou pracovní dobu vymohli australští dělníci v Melbourne. Je to tak?
Je to tak, ale tento den se neujal, protože tady je vidět zejména u toho dělnického nebo později sociálně demokratického hnutí, že tam potřebujete tu mezinárodní organizovanost. A to rozhodnutí vlastně tuším z Paříže právě je 1890 se poprvé bude slavit tento svátek na počest vlastně opět stávek za osmihodinovou pracovní dobu v Chicagu 1886. Prostě potřebujete mezinárodní platformu a ne nějaký jako s nějakou separátní demonstraci.