Dnešní Plus
Plus
Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd zkoumají souvislosti mezi střevním a kožním mikrobiomem a rozvojem atopického ekzému. Snaží se tak lépe porozumět mechanismům, které mohou v těle vést k alergickým reakcím. V gnotobiologické laboratoři v Novém Hrádku u Náchoda k tomu používají bezmikrobní myši.
Andrea Skalická
Více z pořadu
Ostatní také poslouchají
-
Alergie na hmyzí bodnutí může končit anafylaktickým šokem. Přesto si lze na jed vypěstovat toleranci
Dnešní Plus
-
„U nás doma mají pocit, že alergie je otázkou vůle.“ Omeletky Haliny Pawlowské o dechu
Omeletky
-
Imunoložka Krčmová: Jedinou cestou proti covidu je kolektivní imunita, tedy i očkování dětí
Radioporadna
-
Alergie se mohou náhle objevit i u starších lidí
Doktorská rada
-
Mikrobiolog: Antibiotika selhávají. Zachrání nás karbapenemy, „zdravá“ špína nebo léčba infekcí?
Host do domu
-
Kateřina Cajthamlová: Potraviny versus lupénka, alergie a...
Hubněte zdravě s Kateřinou Cajthamlovou
-
Trpíte alergií na pyly? Problém můžete mít klidně i mimo sezónu
Zdraví v cajku
-
I obyčejné štípnutí hmyzem bychom měli účinně ošetřit. Kdy už volat lékaře?
Lékárna