Speciál

Poslechněte si první novoroční projev prezidenta Petra Pavla

Speciál

Poslechněte si první novoroční projev prezidenta Petra Pavla
Prezident Petr Pavel

Plus

Prezident Petr Pavel vystoupil s prvním novoročním projevem ve funkci prezidenta. Zmínil ekonomické výzvy Česka, zhodnotil stav domácí politiky a připomněl 20., respektive 25. výročí přistoupení k EU a NATO. Poslechněte si ho v audiozáznamu.

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Vážení spoluobčané, je mi velkou ctí, že se na vás mohou poprvé obrátil s novoročním projevem. Nový rok jsem vždy vnímal jako den plný očekávání, že časy, které máme před sebou, budou lepší a radostnější než ty, které necháváme za sebou. Tak to vnímám i dnes a přeji vám, aby následující rok takový opravdu byl a vy jste ho prožili ve zdraví a s pocitem naplnění, aby to pro vás byl rok šťastný a úspěšný. Nemohu začít jinak než u toho, co nás postihlo před 11 dny. Mysleli jsme, že taková tragédie se u nás nestane a snad ani stát nemůže. Mysleli jsme, že žijeme v naprostém bezpečí a že to, co se děje ve světě, se nás netýká. Nesmyslná ztráta tolika ve většině případů mladých životů v nás vyvolala obrovský smutek, lítost, ale i niterný vztek. Přesto, že v nás tyto pocity zůstanou dlouho, jako společnost musíme především překonat strach. Nemůžeme si nechat vzít radost ze života a naději v lepší časy. Přeji si, aby svíčky a květiny na pietních místech znamenaly také společnou vůli, že nás krutost a násilí nezastraší, že si připomeneme osobní hrdinství všech, kteří se zlu dokázali postavit a že naše země vyjde z té hrůzy silnější a jednotnější. Už jen kvůli těm, kteří rukou zla zemřeli. Viník této tragédie je jeden. I když jistě najdeme okolnosti, které ji mohly napomoci, nehledejme další viníky, na které bychom mohli ukázat prstem. Není možné zajistit přítomnost policistů na všech veřejných místech. Stejně tak nebude nikdy dost kontrol a regulací k eliminaci všech nebezpečí. Musíme analyzovat, co se stalo a proč se to stalo. Můžeme zlepšit zákony, kontroly a opatření, ale nemůžeme se kvůli strachu vzdávat svobody. Pojďme společně usilovat o větší bezpečí naší rodiny, ulice, obce i celé země. Tím, že budeme přemýšlet nejen sami za sebe, ale v kontextu komunit, ve kterých žijeme. Nepřehlížejme agresivní chování, a to ani na sociálních sítích. Zastaňme se slabších, neignorujme problémy v našem okolí. Buďme připraveni na krizové situace, ale nenechme se paralyzovat strachem. Minulý rok nesmí být definován prosincovými tragickými událostmi. Rád bych se proto ohlédl i za dalším dění. Dovolte, abych se nejdříve zastavil u domácí politiky. Poprvé v historii tvoří českou vládu pět stran. V minulosti jsme při tom mnohokrát zažili, že i koalice výrazně méně početné byly zdrojem neustálých rozepří, které jim braly sílu přinášet dobrá politická řešení rozepří, které odrážely důvěru lidí ve veřejné instituce a demokratické procesy. A přestože nalézat shodu v pěti je jistě složité, jsme již dva roky takových svárů ze strany vlády ušetření. Za to jsem rád. Stejně tak oceňuji nepopulární snahu vlády řešit zadlužení země, a to i přesto, že zvolené cesty jsou občas křivolaké, poznamenané vyvažováním požadavků v pěti koalici a nemusí se nám líbit. Úkolem opozice není pomáhat vládě a dělat je život jednodušší. Smyslem opozice je kritika kabinetu a představování alternativních řešení. Tento úkol ji vláda ulehčuje tím, že se ji nedaří vysvětlovat svá opatření a reformní kroky, nedaří se jí přesvědčovat občany a tím je získat na svou stranu. Některé nepopulární a nepříjemné změny jsou ale nezbytné, pokud se máme z potíží dostat. Co mě netěší, je vulgarizace politické diskuse. Neshody k demokracii patří a mohou být i poledne. Pokud ale sklouzávají k věcnému handrkování, osočování nebo dokonce k urážkám, jde o selhání, které nepřináší nic dobrého.

  • A proto dnes apelují i na politiky, abychom mezi svá předsevzetí zařadili i to, že budeme náš veřejný prostor kultivovat a neznehodnocovat. Všichni politici jsou ale nakonec odpovědní vám občanů a už v tomto roce dostanete možnost v rámci evropských, krajských a senátních voleb dát jasně najevo, co od politiky očekáváte. Je to velká příležitost ovlivnit další směřování naší země i EU. Nenechte si ji prosím ujít. Populisté a extremisté, kteří lákají na líbivé sliby a nestranní se zneužití či přímo rozmíchávání našich obav získávají hlasy snadno v realitě pak ale problém je pouze prohlubují a své země i jejich lidi vyčerpávají. Naše velké starosti jako energetická krize, hospodářská stagnace, inflace, bezpečnost nebo ochrana životního prostředí nezmizí. Když zavřeme oči. Naopak. Zvažujme odpovědně, jaká řešení politici předkládají, jestli jsou za nimi realistické plány a ověřitelné výsledky, jestli umějí najít kompromisy a přinést vizi, anebo jen rozdělují, straší a obviňují. Být odpovědný není vůbec snadné. Rovnice, jejíž jsme součástí, ale jednoduchá je. Co dnes odložíme, budeme muset řešit o to bolestněji za několik let. Co neuděláme my, budou muset daleko složitěji udělat naše děti. A to není fér. Jsou problémy s původem daleko za našimi hranicemi, které přesto silně ovlivňují naše životy. V dnešním propojeném světě a v době, kdy v naší blízkosti probíhají válečné konflikty. Bohužel více než kdy dříve. EU nám dává šanci, jak nejlépe uplatnit náš vliv a prosadit naše zájmy. Spolu s NATO je pro nás zárukou, že má ČR silné partnery, o které se může opřít. A taková záruka je dnes nedocenitelná. Právě letos si připomínáme 20. a 25. výročí vstupu do těchto organizací. To nám nabízí příležitost ohlédnout se a zároveň se podívat do budoucna, kterým směrem chceme jít. Je to také příležitost připomenout si závazky, které jsme při vstupu do Aliance a do Unie dobrovolně přijali. Prvním jsou výdaje na obranu země. Ten letos po dlouhé době opět plníme. Druhým je přijetí společné evropské měny. Je na čase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura. Pro zemi s otevřenou exportní ekonomikou ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucnosti. V této chvíli bych se rád obrátil k mladým lidem. A to nejen proto, že právě vás se tak blízko dotkl i nedávné tragické události. Uvědomuji si, jak neutišitelné je pro vás myslet na budoucnost, kde se zdá téměř nemožné dosáhnout na uspokojivé bydlení a ekonomickou samostatnost. Na budoucnost ve světě, kde se životní prostředí hroutí. Jak těžké je fungovat pod tlakem digitálního světa, který představuje nekonečný příliv informací, možností, nepřetržitou komunikaci a zároveň nároků, které na vás máme. A jaký dopad mají nejistoty současného i budoucího světa na duševní zdraví některých z vás. Vím, že vaše představa ideálního života a rodiny je jiná než u vašich rodičů, že? Vidíte v současném světě nespravedlnosti, v rozdělení moci i bohatství. Přesto mám pocit, že vaše hodnoty jsou mnohdy pevnější než ty, se kterými jsme do dospělého života vstupovali my. Společnost potřebuje vaše nápady, vaši odvahu i vaši aktivitu a schopnost stát si za svým. Mladá generace byla vždy nositelem změny. Proto má cenu, abyste se zajímali o své okolí a snažili se měnit věci k lepšímu. A vím, že mnozí z vás no, to dělají. I přesto, že se setkáváte s nepochopením. A za to si vás vážím. Budu pro to podporovat změny, které obrátí pozornost politiky a společnosti k potížím mladé a nejmladší generace. Jsem připraven takové změny také iniciovat. Dostatek energie k tomu, abychom napravovali věci, které se nám zdají být nefunkční, bych přál nám všem. Rok 2024 je plný očekávání, nepochybně očekávání spojených s ekonomickou situací naší země a našich domácností. Očekáváme nižší inflaci, po několika letech i růst reálných mezd a skromný, ale přesto růst naší ekonomiky. Může to být začátek pozitivního obratu, odrazem ode dna k lepší náladě. Kromě toho mnozí z nás budou upínat naděje k medailovému umístění na domácí MS v hokeji nebo biatlonu v Novém Městě na Moravě. Loni v březnu jsem díky vaší důvěře přišel na Pražský hrad a převzal jsem úřad, který byl uzavřený do sebe a uzavřený před lidmi. Rezignoval na potřeby občanů, na vize a plány. Od té chvíle pracuji na tom, aby se to změnilo. Od dnešního dne se agendu milostí vrací zpět do rukou prezidenta. Jmenoval jsem sedm nových ústavních soudců, kteří budou dalších 10 let chránit ústavnost, lidská a občanská práva v naší zemi. Navštívil jsem zatím 10 ze 14 krajů. Měl jsem možnost poznat mnoho zajímavých a inspirativních příběhů, ale i potíží a problémů, k jejichž řešení se snažím přispívat, ačkoli jako prezident nemám tolik konkrétních pravomocí. Mou snahou je zviditelňovat, co stojí ve stínu, nastolovat témata, která jsou přehlížena a připomínat ostatním politikům, na co se obvykle zapomínal. Vážení spoluobčané, v náročných chvílích se můžeme opřít o své nejbližší, o svou rodinu, přátele nebo někoho v okolí, kdo je ochoten pomáhat. I pro mě je takovou oporou moje rodina a hlavně moje žena Eva, která se v loňském roce musela sžít s novou rolí a já ji obdivuji za to, jak to zvládá. Přeji vám všem, ať máte každý někoho, o koho se můžete opřít, když to potřebujete a s kým můžete sdílet a radost, když se vám daří. Už to je velké štěstí. Nadcházejícím roce vám přeji hlavně zdraví, štěstí a velkou dávku dobré vůle.

Ostatní také poslouchají