Nic neroste do nebe ani ceny realit v Česku, jak by se podle vývoje v poslední dekádě mohlo zdát a jak veřejnost dlouhodobě přesvědčuje řada developerů a realitních makléřů, podle dat Eurostatu se růst cen nemovitostí v Česku zastavil a mnoha vyspělých státech klesá. Někde dokonce tak, že se hovoří o realitní krizi. Nejhůře je na tom asi Švédsko. Tam ceny realit klesly o 17 %. Na vině je růst úrokových sazeb. Zdražily úvěry, takže lidi investorům se pořízení nemovitosti zároveň prodražilo a znesnadnilo. Vysoké úroky také zvyšují atraktivitu vkladů. Dát si peníze do banky znamená v české realitě bezpracný a bezrizikový výnos klidně i šesti %, což je nyní v nemovitostech poněkud mimo realitu. Realitním a Anny v uplynulé dekádě způsobil souběh několika vlivů. Jednak to byly zmíněné úrokové sazby, takže úvěry a hypotéky byly velmi laciné. Spirálu růstu podepsalo samozřejmě také očekávání, protože lidé, když viděli růsty cen nemovitostí o desítky % ročně, si nechtěli nechat takovou příležitost ujít. Krom toho aplikace jako Airbnb v zemích, kde tyto služby nejsou zakázány, udělali z bytů na atraktivních adresách zlatý důl. V celé Evropě vzrostly za posledních 12 let ceny realit o polovinu, v tuzemsku o 133 %. V Česku se totiž poptávka po nemovitostech dostala až na hranici hysterie. Cenové nárůsty byly výrazně větší než západní Evropě a byty a domy jsou zde nyní dražší než v některých bohatších státech s vyšší životní úrovní. Do velké míry za to může stát, tedy slabá regulace realitního trhu. Náklady na vlastnictví nemovitosti jsou v porovnání se západními státy v Česku podstatně nižší. Jsou levnější třeba daně, pojištění, právní služby a práva nájemníků jsou slabší. Téměř neexistuje ochrana realitního trhu před spekulací, ani dodatečné zdanění vlastnictví více nemovitostí, které je běžné třeba v Německu. Situaci ještě sex remizovalo opatření centrální banky, které de facto odřízlo od možnosti koupit si byt většinu mladých rodin a ne, pochopitelně nahrálo spekulantům, kteří si mohou byty kupovat cash. Stát proti této asociálnosti, kterou si ovšem na rozdíl od něj centrální banka může dovolit, neudělal nic. Mladým rodinám se s bydlením nijak nepomáhá. Slabá práva nájemníků přitom touhu po vlastnictví nemovitosti zvyšují. Málokterá rodina s dětmi chce bydlet v nájmu, kde se točí roční smlouvy. Jedním z důvodů české posedlosti investic do nemovitostí je i to, že v tuzemsku není funkční trh cenných papírů. Ve státech, kde je silná burza. Lidé mají více příležitostí ke zhodnocení peněz i zabezpečení na stáří pomocí penzijních fondů, které v Česku také skoro neexistují. Českému trhu s rezidenčními nemovitostmi teď zásadně pomáhají Ukrajinci. Uprchlíci před válkou zvýšily poptávku po nájmech, která v COVIDu vcelku prudce klesl. Poněkud cynicky řečeno, v zájmu českých majitelů realit tedy je, aby tu Ukrajinců dlouhodobě zůstalo co nejvíce. Kvůli stavu ekonomiky je pravděpodobnější, že ceny nemovitostí v Česku budou spíše klesat než růst, podobně jako je tomu teď v západní Evropě. Případná recese to ještě urychlí. Důvodem pro velkou změnu na realitním trhu jsou také energie, protože od cen energií se v domech budou více odvíjet i nájmy. Logicky to vyústí ve vyšší atraktivitu úsporných novostaveb a odklon od starých energeticky náročných domů. Jak velký bude pokles cen bytů v Česku, se uvidí až ve chvíli, kdy se rozhýbe zamrzlý realitní trh. Velké miliardové obchody, které mezi sebou v Česku dělají investiční fondy, si během loňska zastavili. Kupci chtějí platit méně a prodávající se nechtějí dát. Ke ztrátě nervů dojde podle investičních poradců letos s tím, jak se zhorší ekonomická situace některých firem. I Elon Musk před pár dny na Twitteru předpověděl, že ceny komerčních nemovitostí spadnou až pod úroveň krizového roku 2009, tak snad to v Česku nebude tak zlé. Rozumný pokles by ale vrátil nemovitosti více do reality.