Názory a argumenty

Tereza Šimůnková: Bolestný konec protidrogového experimentu

Názory a argumenty

Tereza Šimůnková: Bolestný konec protidrogového experimentu
Uživatel fentanylu v centru Portlandu ve státě Oregon

Plus

Nejradikálnější americký protidrogový experiment selhal a končí. Demokraty kontrolovaný stát Oregon před třemi lety dekriminalizoval držení malého množství tvrdých drog. Měkčí přístup měl zmenšit sociální stigma spojené s drogovou závislostí, což mělo jejich uživatele motivovat k terapii, snížit úmrtí na předávkování a související kriminalitu a vytvořit bezpečnější město pro všechny.
Tereza Šimůnková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Nejradikálnější americký protidrogový experiment selhal a končí. Demokraty kontrolovaný stát Oregon před třemi lety nekriminalizoval držení malého množství tvrdých drog. Mít přístup měl zmenšit sociální stigma spojené s drogovou závislostí, což mělo jejich uživatele motivovat k terapii, snížit úmrtí na předávkování a související kriminalitu a vytvořit bezpečnější město pro všechny. Očekávání se do reality naprosto nepropsala. Nejen v centru hlavního města Portlandu se skokově zvýšil počet lidí v zuboženém stavu, který si aplikují látky přímo na ulici a táboří v nuzných stanových městečkách. Především ale vzrostla úmrtí z předávkování především na fentanyl až o 1500 %. Vážnost situace dokonce přiměla úředníky, aby letos v zimě vyhlásili v Portlandu výjimečný stav. Orgán svůj experiment s účinností od prvního září ruší. Užívání tvrdých drog bude opět trestným činem s trestem odnětí svobody a soudy se vrátí k nařizování povinné léčby pro pachatele. V podobné situaci se ocitl Seattle. Jeho radní se inspirovali v kanadském Vancouveru, který před 20 lety v pilotním severoamerickém projektu nabídl drogově závislým možnost intoxikovat se jaksi bezpečněji pod dohledem zdravotnického personálu, který je jim k ruce v případě předávkování. Seattle se před sedmi lety vydal stejným směrem z téměř jednomyslnou politickou podporou a fondy přes milion dolarů. Celý region King auty se následně ocitl v nejsmrtelnější drogové epidemii, jakou kdy zažil. Loni zde zemřelo na předávkování více než 1200 lidí ve smutném rekordu. Čísla jdou strmě nahoru. Americká veřejnost se, aspoň podle průzkumů dosud stavěla k dekriminalizaci drog spíše pozitivně. Zastánci vycházejí ze dvou ne nelogických východisek že válku proti drogám vyhlásil už Nixon a po 70 letech se ještě stále válčí. A že závislost není zločin. Ale ne moc věří, že obrovské zdroje času a peněz vložené do represe by mohly být lépe vynaloženy na prevenci a na terapii. Jenže dekriminalizace v Oregonu ne, vyvolala záplavu hledání pomoci. Tlak na vyhledání léčby byl neúčinný. Jedinou sankci, pokutu 100 dolarů, bylo možno dokonce prominout po zavolání na horkou linku pro posouzení zdravotního stavu. Pokutu ignorovalo více než 95 % lidí bez jakýchkoli důsledků, přesně v souladu s duchem opatření. Náklady na horkou linku se tak podle The Economist vyšplhaly na zhruba 7000 dolarů za jeden telefonát. Kritici říkají, že zastánci opatření špatně pochopili, co to je závislost. Jedním z nejzajímavějších argumentů pro zachování právních konsekvencí, formuloval spisovatel a bývalý narkoman mají kotlů no, podle nějž šok ze zatčení často hraje kruciální roli. Upozorňuje, že například v jeho případě mu život zachránil až zatčení, i když nakonec do vězení nešel. Vědomí trestu při dalším selhání a nařízená léčba ho postrčili na cestě k uzdravení. Rozvolnění pravidel odráží ducha doby, která sugeruje, že hranice fyzické i metafyzické nemají význam a společenský pokrok že se děje pouze jejich stržením. Jinou analogii můžeme najít v Nizozemsku s legalizací prostituce v roce 2000, která měla v teorii zlepšit podmínky pro ženy pracující v sexuálním průmyslu a zamezit obchodu s lidmi po téměř čtvrtstoletí praxe přiznávají nejen místní úřady, ale třeba i úřad amerického ministerstva zahraničí pro sledování a boj proti obchodování s lidmi, že tzv. pragmatická politika přinesla pravý opak, že posílila novodobé otroctví a mezinárodní trh se ženami, ale i s dětmi. Příznivci tragického oregonského opatření tvrdí, že byli příliš progresivní a společnost na to nebyla připravena. Selský rozum napovídá něco jiného, že bojovat proti problému umožněním problému je problém.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají