Současné vládní koalici byly už před jejím vznikem prorokován i fatální rozpory. Nakolik se v ní sešly strany ideovým základem značně rozdílné. Snad nejdále od sebe byly kladeny Piráti a lidovci. Snaha uspět ve vládnutí, ale hlavně obava z návratu bývalého premiéra Babiše ale rozličnosti značně utlumily. Přesto se občas nečekaně objeví to, když se nějaké téma dotkne přímo liberální nebo konzervativní podstaty. Jsou to často případy sice logické, ale přesto spíše okrajové a nenadálé. Naposledy se tak stalo, když lidovečtí politikové volili silná slova o tom, že vládní koordinátor protidrogové politiky Jindřich Vobořil neplní vládní zadání. V rozhovoru totiž připustil, že jak by se na přání Pirátů mohla zmírnit restrikce u lehkých drog a zavést tak na druhé straně jejich regulace. Dovede si to představit i u kokainu, už tvrdší drogy, jehož samotný název budí obavy a nebezpečné konotace. I když její užívání je také dost rozšířené. Proslavila ho zejména v poslední době primátorka Brna Markéta Vaňková, která na cosi, co bylo kokainu, podobnost s velkým zájmem hleděla na fotce se svým náměstkem. Kritikové její i brněnské koalice zlomyslně nyní říkají, že lidovci kokain už dávno legalizovali tím, že nežádali za to odstoupení primátorky. To můžeme považovat za humornou nadsázku, ale faktem je, že některá témata jsou symbolická, a i když mohou být cítěn a spíše marginálně, vede se o nich lítý boj jako součást kulturní války. A i když koordinátor nic konkrétního nenavrhoval a premiér Fiala přispěchal také s vysvětlením, že nic takového není na stole. Na výrazná vyjádření na obou stranách to stačilo. Odpůrci liberálního přístupu připomněli varovné názory expertů, že legalizací dalších drog by se mohla spustit lavina a drogově závislí představují pro každou společnost velké riziko i náklady na léčení. Na straně druhé je tu diskuse, které omamné i návykové látky mají být legální a do jaké míry funguje jen prostá represe a přísná prohibice. V případě například marihuany, jejíž legalizaci, ale i regulaci prosazují Piráti, panuje už teď spíše přesvědčení, že je škodlivá podobně jako alkohol a že je možné proti závislostem bojovat lépe, když bude zavedena přísná regulace jako v některých zemích. To už zakázané látky nelze, protože je prostě zakázaná. Přesto, že všichni vědí, že užívána hojně. Protidrogový koordinátor volil dokonce odvážnou symboliku, že válka proti drogám je prohraná a že je třeba stanovit slušné podmínky kapitulace. Lidovci naproti tomu namítají a jiní experti to také potvrzují, že v zemích, kde byla marihuana omezeně zpřístupněna, zvýšilo se její užívání, zejména u nezletilých. Pak je tu důvodné varování, že legální užívání lehkých drog může pak vést k přechodu k těm těžším. Proti tomu je zase námitka, že to se může přece stát i u legálních látek, jako je alkohol a nikotin. I ony stojí společnost značné náklady, ale na druhé straně je možné s nimi pracovat. Je na ně také uvalena například spotřební daň a jsou to právě lidovci, kdo hájí její nulovou sazbu pro víno. To sice patří k českému a hlavně moravskému prostoru jako kulturní tradice, ale je to přece jen pořád alkohol. To vše nyní vidíme v našem aktuálním sporu, který se náhle rozhořel a jistě zase brzy utichne, než se zase rozhoří. Poučení je jedno, že prostě třeba předkládat jako v každé diskusi, včetně kulturní války věcné argumenty. No a v demokracii nakonec stejně rozhodne jako obvykle většina.