Není možné zvýšit výdaje na vzdělávání, protože by se tím podle vlády Petra Fialy prohlubovalo zadlužení. To je pozoruhodná logika, protože šetření na školství s odkazem na schodek státního rozpočtu je jen a jen vytloukání klínu klínem. Zadlužení se nedá počítat pouze v miliardách ve státních účtech nebo na nedostavěných dálnicích. Také zanedbané vzdělání je dluh. Vláda jim zatěžuje příští generace a chystá pro ně hrozivou nevýhodu, na kterou děti a vnukové doplatí. V budoucím nejistém, ostře konkurenčním světě. Není fér argumentovat, že výdaje na školství se přece v příštím roce jako v jednom z mála resortů zvyšují. Ano, ale jedná půl %. Jenomže ten důležitý ukazatel, poměr výdajů na vzdělávání vůči HDP, padá dolů. Nemá pravdu premiér Fiala, když píše, že ČR dlouhodobě vydává na školství podobnou částku ve vztahu k HDP jako jiné vyspělé země. Na tuto úroveň si Česko dostalo v roce 2021 po dvacetiletém ostudném zaostávání, které mimo jiné vytvořilo velký vnitřní dluh. Od roku 2022 podíl klesá, což bude pokračovat kvůli výši rozpočtu i v roce 2024. A ptát se ještě zrychlí podle rozpočtového výhledu v dalších dvou letech a desítky miliard, které zůstanou v rozpočtu a sníží schodek, vytvoří méně nápadný, o to nebezpečnější dluh ve vzdělávání je jistě oprávněný požadavek ministra financí Zbyňka Stanjury, aby se každá koruna ve školství využila co nejlépe, což není současný stav, ale není to důvod stopnout investice do učitelů, psychologů, asistentů, speciálních pedagogů do škol ve slabších regionech. Všechno to má Fialův kabinet dobře popsané v programovém prohlášení. Jenže s vzdělávání se v uplynulých týdnech stala priorita, kterou vládě nikdo nevěří. Naposledy to potvrdila třeba dohoda Petra Fialy s mladými lékaři. Premiér jim slíbil takřka 10 miliard na platy. Co by za ni školství dalo, i když cizího, konkrétně z peněz zdravotních pojišťoven. A pustil se do nejistého podniku. Pokud jde o způsob doručení těchto miliard na výplatní pásky lékařů, je to buď nemožné, nebo krajně nesystémové a lékaři zatím stále ne stahují výpovědi z přesčasů. Za to do jednání o platech nepedagogických pracovníků a škrtání v hodinách se premiér nevložil, ačkoliv požadavky to byly umírněné, logické a jejich splnění celkem levné. Naopak do škol premiér vzkázal, že jen nezodpovědně využili složité situace, ve které země je. Což ale sedí spíše na lékaře, kteří vystupňovali požadavky od oprávněné snahy upravit přesčasy k plošnému navýšení platů v celém zdravotnictví za desítky miliard a vzali si za rukojmí pacienty. Fialova vláda sice škrtá ve státním rozpočtu, ale stejně navyšuje dluh vůči budoucím generacím tempem několika desítek miliard ročně, které neinvestuje do školství. Je to spolehlivá cesta k zaostávání, protože není prosperity bez vzdělaných lidí. A jiné vyspělé země jako Norsko, Dánsko, Rakousko, Finsko, Estonsko a další nejenže mají vzdělávání za prioritu, ale také ji promítají do svých rozpočtů. Za to Česko si šlape po budoucnosti.