Názory a argumenty

Petr Šabata: Jak se ze vzdělání jako priority stala i v návrhu státního rozpočtu blamáž

Názory a argumenty

Petr Šabata: Jak se ze vzdělání jako priority stala i v návrhu státního rozpočtu blamáž
Učitelka

Plus

Jen část pravdy sdělil v prvním komentáři ke státnímu rozpočtu na rok 2024 ministr školství Mikuláš Bek. Ano, rozpočet jeho resortu navýšený o čtyři miliardy oproti letošnímu roku „znamená výrazný posun oproti předchozím návrhům“. Je ale potřeba dodat, že ony „předchozí návrhy“ ministerstva financí z června a srpna byly zcela nesmyslné.
Petr Šabata

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Jen část pravdy sdělil v prvním komentáři ke státnímu rozpočtu na rok 2024 ministry školství Mikuláš Bek. Ano, rozpočet jeho resortu. Navýšení o čtyři miliardy oproti letošnímu roku znamená výrazný posun oproti předchozím návrhům. Je ale třeba dodat, že on i předchozí návrhy ministerstva financí z června a srpna byly zcela nesmyslné. První sebral školství 30 a druhý takřka 12 miliard. Přitom premiér Fiala, ministr financí Stanjura i Mikuláš Bek stále hovořili o vzdělávání jako o prioritě. Neslavný výsledek pro beka i celé školství nejlépe ilustrují ony nešťastné platy učitelů. Vláda má v programovém prohlášení slib, že dosáhnou 130 % v poměru k hrubé mzdě v ekonomice. Závazek se dokonce promítl do zákona. Vloni činil učitelský plat něco málo přes 48000, což bylo podle ministerstva školství 113 % celostátního průměru. Letos to bude ještě o nějaké % méně. Ve vládou schváleném rozpočtu je na platy ve školství něco přes 137 miliard, o necelé dvě miliardy více než letos. Průměrný plat učitele se zvedne o 2501 korunu. Je to ten skok o téměř 20 procentních bodů. Samozřejmě, že ne vyučující budou brát v roce 2024 asi 130 % ve srovnání s průměrnou mzdou v roce 2022, tedy v roce předminulém. V tom je ten vládní trik. Výraznou prioritou kabinetu je velmi správně také obrana. Do rozpočtu se to bez výhrad promítlo. Ale představme si, že by se předseda šetřivé vlády s ministryní obrany vypravili do centrály NATO a tam generálního tajemníka přesvědčovali, že slíbená dvě % HDP na obranu Česko samozřejmě dodrží, ale víte, nebude to vůči HDP letošnímu, ale z předminulého roku něco sice o dost méně peněz, ale zase to pěkně vychází na ta dvě %. Musely by se hanbou propadnout. Ale s učiteli, kteří mají největší vliv na budoucnost země, protože vzdělávají její tvůrce. S těmi klidně vláda takovou hanebnou hru hraje. Vzdělání priorita za všechny drobné. Změnu vládního názoru přitom dokládá původní podoba zákona o pedagogických pracovnících. Tam kabinet použil logický výpočet platy učitelů se určovaly opravdu z celostátního průměru předminulého roku, tedy už známého údaje, ale násobily se vyšším koeficientem 1,4. Jasné, srozumitelné, naplňující vládní sliby. Takto schválila návrh zákona vláda, v níž seděli Fiala, Stanjura i bek a také sněmovna. V prvním čtení, v němž je pak podala pětice koaličních poslanců pokoutně pozměňovací návrh a výpočet vypadl, což teď ministři při schvalování rozpočtu potvrdili. Ale o vzdělání jako o prioritě mluví všichni dál včetně premiéra. V debatě o platech kantorů přitom nejde jen o to doručí týmem mzdu alespoň na dohled ostatním vysokoškolsky vzdělaným lidem, ale o dlouhodobé seriózní jednání státu, který učitelkám a učitelům dává najevo, že jejich práci považuje za nesmírně důležitou, a společnosti zřetelně vzkazuje, že výchova a vzdělávání dětí je prestižní povolání. Jen tak se o něj budou ucházet nejtalentovanější mladí lidé a skvělí kantoři ve svém oboru zůstanou. To vše vláda opět popřela. Každopádně bude od prvního ledna dluží každému učiteli oproti svým slibům 4200 korun měsíčně.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají