Názory a argumenty

Petr Šabata: Na vzdělávání chybí v rozpočtu na příští rok mnoho miliard. A vláda mlží

Názory a argumenty

Petr Šabata: Na vzdělávání chybí v rozpočtu na příští rok mnoho miliard. A vláda mlží
Základní škola (ilustrační foto)

Plus

Může ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu předložit do věcné debaty úplný nesmysl? Na tuto na první pohled zbytečnou otázku jsme právě dostali překvapivou odpověď: Ano, může, a to dokonce v kapitole, která se týká milionů občanů.
Petr Šabata

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Může Ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu předložit do věcné debaty úplný nesmysl? Na tuto na první pohled zbytečnou otázku jsme právě dostali překvapivou odpověď ano může, a to dokonce v kapitole, která se týká milionů občanů. Ministerstvo školství by mělo mít podle prvního nástřelu rozpočtu na rok 2024 výdaje o téměř 30 miliard nižší než letos. Zároveň před pár dny prezident Petr Pavel podepsal zákon o pedagogických pracovnících, který garantuje učitelům mzdy na úrovni 130 % průměru v ekonomice, tedy růst. Ten zákon prosadila vládní koalice a odhady na jeho naplnění se pohybují od 15 do 30 miliard navíc. Oproti roku 2023 a také asistentům, psychologům a speciálním pedagogům slíbil minulý ministr školství navýšení mezd ve střídání. Ze škol utečou školníci, kuchařky, uklízečky. Odboráři pro obě skupiny chtějí růst o 10 %, což není nijak přehnaný požadavek, protože jejich mzdy se v uplynulých letech škrtili. Inflace, inflace. Stát správně šetří kvůli konsolidaci veřejných financí, ale ani tak nemůže přijít s nereálným návrhem a alibistického označit za technický dokument k politické debatě jeho nekvalitou. Ministr financí Zbyněk Stanjura pod návrhem podepsaný dělá hlupáky z ministra školství, z učitelů, ředitelů a zřizovatelů, také z vysokých škol a vlastně i ze studentů, žáků jejich rodičů. Po letech solidního pravidelného růstu mezd v regionálním školství se dostavil kýžený výsledek. Stoupl zájem o pedagogické fakulty a také počet jejích absolventů, kteří jdou opravdu učit. Ekonom Daniel Münich z think-tanku idea ale roky upozorňuje, že tento přístup státu musí být dlouhodobý, aby děti učily nejlepší učitelky a učitele, což je zase naprosto nutný předpoklad pro kvalitní vzdělávání v 21. století. Ale i kdyby vůle kabinetu v tomto směru ochabla, je tu přece zákon, který je možné sice trochu obejít stanovením nižšího základu pro výpočet oněch 130 % pro učitele, ale nelze ho úplně ignorovat. Nebo se vláda opravdu rozhodli nedodržovat zákony. I tak je totiž možné číst Stanjurův návrh rozpočtu. Vyhlídky nového ministra školství Mikuláše Beka při jednání o financích jsou jistě lepší než u jeho předchůdce. Ba vaše snížení rozpočtu nepřipouští. Ale je překvapivé, když říká buďme realisty. Pokud bude zachován rozpočet v letošní výší, tak to bude podle mého soudu vlastně docela dobrý výsledek. Konec citátu. Jenže podle samotného ministerstva školství byl hrubý měsíční výdělek učitelů vloni na úrovni 113 % průměrné mzdy a platy se zvýšily o %. Od nástupu vlády Petra Fialy se od cílových 130 % stále vzdaluje. Zmíněný zákon platí od prvního ledna 2024 a v resortu školství se na platy ušetřit nedá, protože většina jeho výdajů je mandatorních. Takže kde se najdou desítky miliard potřebných na zvýšení mezd na zákonných 130 % nevíme. Zároveň ale vláda i ministerstvo stále opakují, že vzdělání zůstává jejich prioritou. Takovému rozporu se dá těžko rozumět. Leda že by i zde platila slova kněze a filozofa Marka Orco Váchy lež je omyl, který to o sobě ví.

Ostatní také poslouchají