Ostuda s elektronickými přihláškami na střední školy je dalším selháním hnutí Starostové a nezávislí, které je ve vládě Petra Fialy od prosince 2021 odpovědné za vzdělávání. Za dva roky vystřídali starostové na postu ministra školství tři lidi. Šest měsíců vydržel Petr Gazdík, expert hnutí na vzdělávání, který vyletěl, protože měl podezřelé styky s hlavní postavou korupčního případu dozimetr. Vystřídal ho poslanec Vladimír Balaš, ministr bez znalosti regionálního školství, který neobstál při vyjednávání peněz na vzdělávání a byl smutnou ukázkou personální impotence hnutí STAN. Po 10 měsících odstoupil ze zdravotních důvodů a funkce se ujal bývalý rektor Masarykovy univerzity, senátor a v té době ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Také on pohořel ve snaze vybojovat slušný rozpočet na vzdělávání pro rok 2024. V prvním návrhu mu ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS dokonce sebral z roku na rok 29 miliard vládní prioritě první třídy. To se nedalo vnímat jinak než vzkaz ODS koaličnímu partnerovi, že je slabý. Přitom starostové mají ve sněmovně 33 poslanců. Druhý největší koaliční klub ODS, která získala jen o jeden mandát víc. Je to tedy zřetelné selhání vedení stran, ač jejich řadoví členové nesou zodpovědnost z mnoha obcích, které jsou zřizovateli základních škol. No bek nakonec získal pár miliard navíc, ale při vyjednávání nebyl schopen se dostat z ředitelů, učitelů i nepedagogických pracovníků. Navrhoval například jako ministr za starosty, aby se placení školníků, uklízeček, kuchařek převedlo ze státu na obce. Bez důkladné přípravy vše skončilo stávkou, do níž se zapojily tři čtvrtiny škol. Výsledkem práce všech tří ministrů je, že se minimálně o rok zpozdí nové učební programy v základních školách. Ono tolik potřebné provzdušnění učiva. Vysvědčení pro stan je v polovině funkčního období vlády nanejvýš dostatečné, ale to se zlepší jen v případě, že se starostům povedou dvě věci. První je určitě rozpočet školství na rok 2025. Nejzřetelněji je vidět, jak tady vláda škrtí výdaje, když se porovnají s HDP v programu. Fialův kabinet slibuje, že bude tento poměr držet na úrovni vyspělých zemí v koaliční smlouvě. Její konkrétní číslo 5,2 desetiny %. V roce 2024 se podíl snížil pod čtyři % a podle rozpočtového výhledu bude pád další dva roky pokračovat. Aspoň na zastavení poklesu by mělo školství dostat o desítky miliard víc než letos. Jiný výsledek by byl další ostudou vlády a především hnutí STAN. Vyjednávací pozici ministrů bekovi teď ovšem výrazně zhoršil předseda stan a první místopředseda vlády Vít Rakušan, který začal provozovat koaliční rebélii. Druhý úkol se týká přijímaček. Ministr Bek by měl usilovat nejen o změnu jejich technického provedení, ale také obsahu. Za rok se to stihnout dá. To by ovšem stát na nejvyšší politické úrovni musel na zlepšení vzdělávání tvrdě pracovat. Mně ho předseda Rakušan, původním povoláním středoškolský pedagog, teď ale jezdí po hospodách v chudých krajích, kde vysoké % žáků nedokončí ani základní školu, aby si udělal kampaně na sociálních sítích. To je mírně řečeno velmi nevkusné.