V Polsku mají jedny z nejdramatičtějších interrupčních zákonů a ty stále platí bez ohledu na novou vládu. Už krátce po pádu komunismu v roce 1993 tam odhlasovali prakticky naprostý zákaz interrupcí. Tehdy šlo o úlitbu katolické církvi za to, že nebude bránit ve vstupu země do EU a do NATO. Od té doby Polky jezdí na interrupce do zahraničí, často i do Čech a na Moravu. Tento velmi restriktivní zákon chtěla bývalá vláda Jaroslawa Kaczynského před pár lety ještě přitvrdit a jakékoli napomáhání interrupcím trestat vězením. Výsledkem bylo, že se lékaři báli provést zákrok i v případě ohrožení života matky a několik žen tak to v klinikách zemřelo. Pro polské ženy to bylo tenkrát už příliš a vyšly tehdy masově do ulic desítek měst a městeček protestovat. Vláda se tenkrát poprvé zalekl. A ten hnis milionů žen vůči vládě strany Právo a spravedlnost a vůči katolické hierarchii, která tehdejší vládní kroky inspirovala, se projevil i ve volbách loni na podzim, kdy koalice Donalda Tuska zvítězila o 4 miliony hlasů. K jejímu vítězství podstatně přispěli právě hlasy žen, které přišly k volbám v nezvykle vysokém počtu. Donald Tusk tehdy pochopil, jak důležitým tématem jsou dnes práva žen včetně práva rozhodovat o vlastním těle, a před volbami slíbil, že v případě vítězství se okamžitě zasadí o právu na interrupci do 12. týdne a zajistilo, že na kandidátkách jeho formace Občanská koalice byli pouze lidé, kteří slíbili pro toto právo hlasovat. Mezi polskými ženami tak vyvolal velkou naději. Bez nich by liberální koalice loni nejspíš vyhrála. Tusk se tehdy stal premiérem. Nicméně vlády, která je koaliční a v nich nepanuje na interrupce stejný názor. Zdaleka nejvíc je podporuje strana Levice, ale partneři z lidové strany ze strany třetí cesta jsou podstatně zdrženlivější. Od sestavení tužku vy vlády uběhly už čtyři měsíce. To za tu dobu udělal spoustu změn a odhlasoval řadu zákonů. Otázka interrupce se ale pod nejrůznějšími záminkami stále odkládala. Především vzhledem k manévrování Šimun. Ho uvnitř předsedy Sejmu. Až koncem minulého týdne se parlament pustil do tématu interrupcí. Hlasoval u čtyřech návrzích zákonů. Je dnům, který by pouze zrušil kriminalizaci napomáhání a provedení interrupce u dvou, které by povolili přerušení těhotenství do 12. týdne, tak jako v jiných zemích, který navrhla levice a Tuskova Občanská koalice. A konečně o velmi konzervativním návrhu z pera třetí cesty, který by povolil interrupci jen v mezních případech, jako tomu bylo v roce 1993, a zároveň, který navrhoval uspořádat k věci referendum. Poslanci vládní koalice všechny čtyři návrhy odhlasovali k postupu do tzv. mimořádné komise, kde ovšem mohou ležet několik měsíců. Opoziční poslanci z Práva a spravedlnosti i z krajněpravicové konfederace byly vesměs proti. Vládní koalice tak zažehnala první nebezpečí vnitřního rozkolu a premiér Tusk prohlásil, že má, cituji, velmi umírněný důvod ke spokojenosti, že nám to hlasování ale nic nového nepřineslo. Ohledně interrupcí platí v Polsku stále stejné staré zákony a lze předpokládat, že ženy začnou brzy protestovat a domáhat se svých práv a že se na tomto tématu může vládní koalice i štípnout.