Dva roky od voleb to podle průzkumu popularity i většiny komentářů vypadá, že vládě Petra Fialy se ve většině domácích agent nedaří, že bezradná a že vládní strany jsou odsouzeny k tomu přidat za dva roky moc zpět Andreji Babišovi. Dovolím si nabídnout trochu jiný pohled na věc. Je pravda, že vláda Petra Fialy nepředvádí nijak oslnivý výkon, zatímco v zahraniční oblasti je to na jedničku. Jsme jedním z lídrů pomoci Ukrajině napadené agresivním Ruskem a Česko zvládlo velmi solidně příliv statisíců ukrajinských uprchlíků. V domácí oblasti je to horší. V energetické krizi jsme měli jedny z nejvyšších cen energií v EU. Podobné to bylo s celkovou inflací. Většině lidí šly výrazně dolů reálné příjmy, i když za to samozřejmě nemůže jen tento kabinet. Nízko a středněpříjmové skupiny jsou pochopitelně rozladěny. Z druhé strany ke konsolidaci financí vláda přistupuje váhavě. Polovičaté kroky kritizuje i prezident, podle kterého by úspory měly být ostřejší, aby nemusely trvat tak dlouho a aby lidé viděli příslovečné světlo na konci tunelu. Tím vláda zase zklamává své vlastní, lépe situované voliče, kteří chápou důležitost boje se zadlužováním státu a vyšší úspory by přivítali. Výsledkem toho všeho je, že kabinet Petra Fialy je v polovině volebního období extrémně nepopulární. Podle CVVM mu nyní věří jen 25 % Čechů. Té méně, než věřilo Babišově vládě. Za COVIDu, kdy denně umíraly stovky lidí. Sám Petr Fiala pak patří mezi nejméně oblíbené premiéry v Evropě. Koalice spolu ztratila od voleb pět % voličů.

Naproti tomu obliba opozičního hnutí ANO setrvale roste. Babišova formace si oproti výsledku z října 2021 zhruba o pět % polepšila a oligarcha se už vidí zpět ve Strakově akademii. Vypadá to pro vládní strany tedy opravdu nevesele. Přesto z toho nevyplývá, že pro ně vše ztraceno. Za prvé propad obliby vlády v polovině volebního období je běžným jevem například v Německu, kde se volby v roce 2021 konaly o měsíc dříve než v Česku. Nyní věří vládě kancléře Scholze jen 19 % lidí méně než vládě fialově.

V druhé polovině volebního období se přitom zpravidla už nedělají nepopulární opatření a vládní strany tak rostou. Za druhé situace v Česku se bude objektivně zlepšovat, především odeznívá inflace. V příštím roce se má dostat podle ČNB na standardní dvě %, což je ve srovnání s letošním 11 prakticky nic. Energetická krize je, zdá se také pryč. A i když vláda krajině nemoudře přesunula poplatky za obnovitelné zdroje na občany. Aby se mohla tvářit, že se omezily státní dotace, porostou ceny elektřiny na přes rok maximálně o 10 %, což není zdaleka takový šok jako loni. Především se ale má vzpamatovat ekonomika. S letošní nuly se růst dostane na 2,3 desetiny %. Platy tak mohou začít opět reálně růst. No a protože spokojenost s vládou a spokojenost s životními podmínkami jsou spojené nádoby. Může popularita kabinetu jít už příští rok trošku nahoru? Za třetí směrem k výsledku voleb. Když se podíváme detailně na aktuální preference, zjistíme, že na tom vládní strany zase tak mizerně nejsou. V součtu mají ODS, KDU, TOP 09, Piráti a Stan podle různých průzkumů stabilně kolem 40 %, opozice tedy ano a SPD jen o dva až tři procentní body více. Důvod, proč se preference vlády jako takové navzdory její ne popularitě paradoxně drží na slušné úrovni, je prostý totální polarizace společnosti. Vládní voliči mají v naprosté většině hrůzu z možného návratu Andreje Babiše, a tak zavřou obě oči a řeknou tato sestava je pořád lepší než alternativní vláda populistů a extrémistů. S nadsázkou by se dalo říci, že Andrej Babiš je nejlepším pianistou Petra Fialy a spol. Celkově. Přes vnější zdání, že vláda musí nutně za dva roky drtivě prohrát, je výsledek dalších sněmovních voleb, které proběhnou v říjnu roku 2025, naprosto otevřený.