Bývalá ministryně Alena Schillerová to řekla v televizní diskusi jednoznačně. Škrtání dotací, které vláda od příštího roku slíbila, postihne především domácnosti a firmy. Právě ony totiž zaplatí rozhodující úsporný krok. Stát totiž podle letošního rozpočtu doplácí 51 a půl miliardy korun za podporu obnovitelných zdrojů a distribuci elektřiny či plynu. Ovšem na přes rok náklady přesune na rodiny a firmy. Je to další pohroma, kterou Čechům způsobila pěti koaliční vláda. Z takového varování vyplývá otázka, jaká katastrofa postihne zdejší rodiny. Konkrétně domácnosti letos platí za elektřinu částku poblíž cenového stropu pět korun za kW hodinu. K tomu se připočte rovněž zastropovaná cena za distribuci ve výši jedné koruny a 50 haléřů. Po započtení dalších drobných služeb a především daně z přidané hodnoty se dostáváme k osmi korunám za dodávku jedna kWh. Příštím roce se tady něco změní, protože stát omezí svou podporu. Domácnosti opět budou platit 50 haléřů na kW hodinu za podporu obnovitelných zdrojů. O další 50 z nich se nejspíš zvýší cena za distribuci, která se zruší stropy. Na druhé straně se dá očekávat, že vlastní cena elektřiny pokles té doufejme, že aspoň ke čtyřem korunám. V takovém případě budeme za dodávku jedné kWh platit stejně jako letos, tedy osm korun. Rodiny tedy nečeká katastrofa. Budou nadále platit cenu, na kterou se v uplynulém roce už mohli zvyknout. Ani stížnost a vládu, jak ní prezentovala exministryně Schillerová, není úplně oprávněná. Když vláda loni rozhodla o zastropování cen a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, dopředu upozornila, že podpora má smysl pouze v těžkých časech energetické krize a že jí od roku 2024 zase zruší. Přesto nelze vyloučit, že přední politička ano a jejich kolegové prosadili svou stížností na správnou kartu. Řadu spotřebitelů jistě napadne prohlédnout si účty za elektřinu z minulých let. Velmi pravděpodobně při tom zjistí, že před dvěma lety stála elektřina jednu korunu 50 haléřů za kWh a ani po započtení všech poplatků a daní se cena za dodávku nedostala příliš vysoko nad čtyři koruny. Právě otázku, proč po avizovaném návratu do normálu platíme za kW hodinu o tři nebo čtyři koruny víc než dříve, je možné vládě položit, pokud ani vládní strany uspokojivě neodpoví, může to opravdu poškodit ve volbách. Příběh je o to zajímavější, že odpověď existuje. Není však jisté, jestli vláda bude chtít použít. Vývoj cen tuzemských energií kopíruje Německo, kde se zdražením financuje energetická transformace, s jejíž pomocí chtějí Němci omezit produkci kysličníku uhličitého. Elektřina zkrátka zdražuje kvůli politice na záchranu klimatu. Jenom to Čechům ještě nikdo zřetelně nevysvětlil.