Poslouchat zprávy o reformě, která má snížit deficit státního rozpočtu, je stejně příjemné jako jít na trhání zubů. Starat. Pravda se osvědčila i tentokrát, když úsporným balíčkem přišla vláda Petra Fialy. Nejsilnějším poselstvím byl výčet daňových titulů, které se budou zvyšovat, tedy nemocenské pojistné pro zaměstnance, sociální a zřejmě i zdravotní pojistné pro živnostníky. Toto příjmu právnických osob, spotřební daně za tabák a zadýchá daň z hazardu nebo daň z nemovitostí. Navíc se zruší výjimky u daně z příjmu pro zaměstnance a zdraží dálniční známky. Bylo by jednodušší vypočíst, které daně se nezvýší. Úpravy důchodu lze sotva nazvat reformou, ale také v jejich případě se leccos mění. Věk odchodu do penze se bude zvyšovat. I po roce 2030, by měl dosáhnout definitivních 65 let. Do předčasného důchodu bude možné odejít nejdříve ve 62, ovšem až po odpracování 40 let. Protože ani takové zpřísňování nestačí, tak se bude postupně snižovat náhradový poměr důchodů k částce, kterou zaměstnanec odvede na pojistném. Vesměs jde o zprávy, které vedou posluchače k depresi nebo frustracím. Ty se navíc mohou zhoršovat s tím, jak budou zmíněné plány postupovat legislativním procesem a průběžně se zavádět. Negativní pocity však nelze přeceňovat. V zásadě jde jenom o přirozenou reakci na nepříjemné zprávy z Prahy. Když se člověk oprostí od emocí, pak může položit opravdu vážné otázky, které logicky vyplývají z tak rozsáhlého materiálu, jakým je rozpočtová reforma, zvýšení daní a úpravy důchodů, které ostatně nejdou příliš daleko, lze snadno pochopit. U vlády, která se definuje napravo od středu, však je neobvyklé, že se ani v nejmenším nepokusila o revizi sociálních dávek. Možná to je způsobeno tím, že příslušné ministerstvo drží lidovci. Možná však celá vláda není tak pravicová, jak se dosud tvářila. Druhou nejasnosti je příslib úspor, které by měly stát na rušení dotací. Všichni vědí, že v dotacích se rozhazují státní peníze. Obvykle však nikdo nedokáže určit, která z nich by měla být zrušena. Většina dotačních peněz totiž pochází z Evropy, a tak se jich škrtáním nic neušetří. Tak bych se tady hodně nepříjemné možnosti jako zrušení podpory podnikového výzkumu, odstřihnutí dotací pro železniční dopravu a pro opravy krajských silnic, případně konec podpory vodního či lesního hospodářství. Ovšem nikdo se to zatím neodvážil říct. A stejně by ani zmíněné položky nestačily k úspoře 55 miliard. Třeba se odpověď na zmíněné otázky najde během procesu sepisování a schvalování reformních zákonů včetně státního rozpočtu na rok 2024. To však upozornit, že jsme v polovině května, a to už k velkým diskusím a velkému uvažování nezbývá moc času.