Názory a argumenty

Petr Hartman: Ústavní soud soudil platy soudců

Názory a argumenty

Petr Hartman: Ústavní soud soudil platy soudců
Soud (ilustrační foto)

Plus

Platy soudců nejsou nedotknutelné a mohou být snižovány. Zároveň by k tomu ze strany zákonodárců nemělo docházet svévolně. Také tímto způsobem lze vnímat rozhodnutí Ústavního soudu.
Petr Hartman

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Platy soudců nejsou nedotknutelné a mohou být snižovány. Zároveň by k tomu ze strany zákonodárců nemělo docházet svévolně. Také tímto způsobem lze vnímat rozhodnutí Ústavního soudu. Ten se tentokrát zabýval hned třemi stížnostmi na změnu výše platů žen a mužů v talárech. Nečinil tak zdaleka poprvé. Vzhledem k četnosti takových sporů by se dalo s nadsázkou říci, že by se mu pomalu vyplatilo zřídit speciální senát. Ani do budoucna totiž další spory nelze vyloučit. Nic zásadního na tom nezmění nejnovější výroky Ústavního soudu. Ten první se vztahuje k roku 2021. Tehdy se nejenom ČR potýkala s koronavirovou pandemií. Negativně se to promítlo také do stavu veřejných financí. Proto zmrazení soudcovských platů bylo v té době podle nálezu Ústavního soudu v pořádku. Totéž už nelze tvrdit o podobných krocích politiků v roce 2022 a 2024. Tam už jejich postup nenašel u většiny ústavních soudců pochopení, byť přece jenom. Jeden rozdíl lze nalézt. Vzhledem k válce na Ukrajině a k energetické krizi neobsahuje verdikt týkající se roku 2022 požadavek na zpětné doplacení. Ten se týká pouze letošního roku. Znamená to, že vláda bude muset obecná pravidla pro odměňování soudců v následujících měsících upravit tak, aby se jejich mzda zvýšila. K tomu, aby se platy žen a mužů v talárech, ale také dalších ústavních činitelů nemuseli každou chvíli řešit, byl příslušným zákonem nastaven tzv. automat. Podle něj se základní plat těchto lidí vypočítává z průměrné mzdy a násobí se přesně daným koeficientem. Zjednodušeně řečeno, soudci by měli pobírat trojnásobek průměrné mzdy. Pro letošní rok jim byl tento koeficient zhruba o dvě desetiny % snížen. Neznamenalo by to dramatický propad jejich příjmů. Nenutilo by to ženy a muže v talárech jít na brigádu, aby nepřišli o střechu nad hlavou a neumřeli hlady. Rovněž by je to nemotivovalo k tomu, aby si přivydělávali formou úplatků. Zkrátka jejich nezávislost by nebyla zásadně ohrožena. Přesto Ústavní soud propad koeficientu neposvětil. Podle jeho verdiktu nebyla tato změna dostatečně zdůvodněna. Stejně by se dalo nahlížet i na původní výši koeficientu. Proč byl zrovna stanoven na hodnotu tři a ne na pět nebo 2,9. Jde spíše o politické než čistě účetní rozhodnutí. Týká se to rovněž platů politiků. Je legitimní diskutovat o tom, zda by jejich základní příjem měl dosahovat pouze výše průměrné mzdy nebo nějakého jejího násobků. Nejenom u žen a mužů v talárech to nevyřeší a ani nemůže vyřešit verdikt Ústavního soudu. Podle něj nejsou platy soudců nedotknutelné. Zároveň je velmi komplikované se jich dotknout tak, aby to podle ústavních soudců bylo v pořádku. Prostor pro další podobné spory tím zůstává otevřený.

Ostatní také poslouchají