Na první pohled by se zdálo, že vláda s důvěrou, jakou momentální česká vykazuje, by na takový podnět neměla ani pomyslet a že se kolem něho musí rozpoutat bouře emotivní nevole. Ale zdání občas klame. Jurečkovo ministerstvo na návrh NERVu v plánu na pomoc české ekonomice o nástroji ke snazšímu propouštění zaměstnanců seriózně uvažuje a věc prošla médii s obvyklými komentáře čtenářů zatím vcelku mírnými. I když tu a tam nějaké echo z časů pradávných sociálních bouří zaznělo, ale spíš ojediněle, což může mít poměrně jednoduchou příčinu. Čeká se na výši kompenzace pro propouštěné, což je evidentně ústřední bod opatření a klíč k jeho prosazení, které má ovšem i jinak obecně pochopitelnou logiku, lapidárně vyjádřenou experty Národní ekonomické rady vlády, podle nichž existují firmy, které nemohou dokončovat zakázky kvůli nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců, a ti problémoví nebo zaměstnanci bez výkonů, pokud tedy zásadně neporuší tak řečenou pracovní kázeň, jsou u nás takřka nepropustitelní. Na rozdíl od praxe řady evropských zemí, kde pružnější pravidla zdravě hýbají pracovním trhem a pomáhají i menším společnostem s výběrem potřebných zaměstnanců, což by samozřejmě uvítal i zaměstnavatelské svazy. A jaksi z principu musí být proti odbory, jimž především půjde o už zmíněné odstupné. Pokud se jim bude zdát odpovídající, věcné argumenty, proč musí držet zaměstnání nevýkonné osoby, asi těžko naleznou, byť odborový lídr Středula namítá, že zaměstnavatel může propouštět, jen prý musí mít v malíčku zákoník práce, což je ale pravda jen velmi částečná, a tak zřejmě přece jen bude věc předmětem zápolení, do něhož se v roli ochránců slabších vloží opozice a vše bude mít rysy střetu levice s pravicí. Byť poslední léta často slýcháme, že je takové vnímání politiky už překonané. Do jisté míry asi ano, ale když půjde o uvolněné ruce podnikatelů, vynoří se v neztenčené síle. Bez ohledu na to, že nyní ve sněmovně nesedí autentická levice, za nějž se prohlašují komunisté i sociální demokraté, jako kdyby nevěděli, že je už delší dobu supluje hnutí ANO, jehož šéfem je ovšem paradoxně super podnikatel, kterému by zjednodušené propuštění mělo vyhovovat. A tak je otázkou, jestli se Andrej Babiš do případné bitvy sám intenzivněji zapojí, nebo ji raději nechá na dvojici svých zdatných parlamentních zástupců Schillerová, Havlíček. To všechno je ovšem ještě předčasné a nevíme, jestli se už tak nepopulární vláda do této záležitosti přece jenom pustí v trojnásobně volebním roce. Ten příští ale bude mít ruce ještě o něco svázanější. Pokusit se rozhýbat ekonomiku musí začít už letos. I s užitím receptů nervů.