Dva a půl roku se zdálo, že se česká levice z knokautu v podobě výpadku ze sněmovny ne a ne vzpamatovat a o jejich historicky nejtradičnější položce, čili sociální demokracie, to platí i nadále. Zisk necelých dvou % v eurovolbách, aspoň představuje finanční příspěvek od státu, strana trpí deficitem čerstvých výraznějších figur. A to doložila sázka na okoukaného Lubomíra Zaorálka, jakkoli při debatách ohnivě výřečného. A to přitom soc. Dem. Podle očekávání výrazně nepoškodilo. Ani morálně problematické zvednutí odložené značky ČSSD subjektem, v jehož čele stojí Jiří Paroubek a který nedosáhl ani na ony peníze za hlasy. Aby mohli Šmardovi sociální demokraté pomýšlet na návrat, musí se stát zřejmě mnohé a času moc není. To komunisté se mohou cítit bezmála na koni. Nejenže předsedkyně Kateřina Konečná obhájila euro mandát, ale hlavně jí vytvořená volební koalice stačilo. Přeskočila stan, Piráty i SPD, získala téměř 10 % a druhé křeslo pro Ondřeje Dostála za Spojené demokraty Sdružení nezávislých. Ale zda jde o počátek comebacku KSČM, těžko říct, neboť stigma té lidské, slovo komunismus název koalice cudně skrýval. A pokud půjde do všeobecných voleb KSČM samostatně, může skončit jako minule. Jak dalece si je toho konečná vědoma a jestli riskne na podzim 2025 s novou koalici, která by ale tentokrát musela překonat přinejmenším osm %. Pokud půjde o spojení dvou subjektů ve třech, je to ošidných 11 %. Nemáme samozřejmě tušení. Nicméně KSČM, i když částečně schovaná, ukázala na rozdíl od soc. Dem. Vyšší životaschopnost. Pomyslná třetí příčka přísahy a motoristů je nepochybně nejdiskutovanější událostí českých eurovoleb a na prvý pohled se může zdát, že na politickém nebi vyřešila nová hvězda, respektive staronová, neboť přísaha Roberta Šlachty zůstala roku 2021 těsně před sněmovními branami. Ale onou hvězdou nesporně je lídr společné kandidátky Filip Turek z motoristů, neboť především on vytáhl koalici nad 10 % a jistě se bude snažit, aby na něj bylo i nadále vědět. Pro média je také kontroverzně přitažlivý a zřejmě jej, a vlastně i stačil podcenil Tomio Okamura, jehož SPD málem propadla, přičemž Turek kráčí do Evropského parlamentu s podobně protestní rétorikou. Jenže na rozdíl od SPD nevolá po referendu na téma odchodu z EU a po opuštění NATO označuje motoristy za jakési retro klausovské ODS, ale zároveň nehodlá zasednout vedle současných občanských demokratů ve stejné frakci. Takže jakkoli bývala přísaha považována za latentního spojence hnutí ANO, Turek se k Andreji Babišovi zrovna nehlásí. Pokud jde ovšem o budoucnost přísahy, s motoristy je to trochu podobné jako u stačilo. A to současného úspěchu automaticky ani zdaleka neplyne. Pevné usazení na čistě domácím hřišti. Už proto, že i v tomto případě zůstává překážka více procentní klauzule. Jinými slovy evropská jablka nejsou sněmovními hruškami a sčítat se nedají.