Názory a argumenty

Ondřej Konrád: Lex Babiš 2.0

Názory a argumenty

Ondřej Konrád: Lex Babiš 2.0
Projev prezindenta ve Sněmovněsi přišel poslechnout i jeho protivník ve volbách Andrej Babiš

Plus

V druhé polovině 90. let člověka snadno napadlo, že kdyby se chtěl stát Vladimír Železný příštím prezidentem, nejspíš se mu to podaří. Neboť jím vedená TV Nova měla na širokou veřejnost doslova gigantický vliv, stejně jako obdivovaný ředitel Železný, vysvětlující každé sobotní poledne nováckému národu jak vlastně funguje svět. Jenomže Nova mu nepatřila, pro svou politickou kampaň by ji těžko mohl užít, to už by majitel zasáhl.
Ondřej Konrád

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • V druhé polovině 90. let člověka snadno napadlo, že kdyby se chtěl stát Vladimír Železný příštím prezidentem, nejspíš se mu to podaří, neboť jím vedená TV Nova měla na širokou veřejnost doslova gigantický vliv. Stejně jako obdivovaný ředitel Železný, vysvětlující každé sobotní poledne nová českému národu, jak vlastně funguje svět, ale Nova mu nepatřila? Pro politickou kampaň by těžko mohl užít. To už by majitel zasáhl. Nicméně šlo o ukázku, jak může silné médium postavit nějakou osobu na piedestal. Tehdy to však politická reprezentace přehlédla a nenapadlo ji přijít se zákonem o střetu zájmů, který by mimo jiné zapovídal politikům a vysokým státním úředníkům vlastnit média, musel přijít až dlouho poté. Případ Andreje Babiše, který koupil mediální dům MAFRA a navíc mohl mít vládní pozice zásadní vliv na dotace pro svůj holding Agrofert. Ale když jej roku 2016 zákon přezdívaný lex Babiš do střetu zájmů postavil, jeho právníci našli kličku v podobě svěřenského fondu Agrofert, do kterého MAFRA spadala, ale Babiš neovládal pouze formálně a teprve poté, co se ocitly v opozici bez většiny ve sněmovně, mohl přijít na řadu pokus o zpřísnění normy. Trval ovšem skoro rok a půl, než v pátek prošel zákon sněmovnou a pokud ji schválí i Senát a podepíše prezident Babišova hnutí ANO jej hodlá napadnout u Ústavního soudu. Tomu se zřejmě může zdát, že před schvalováním byla do jisté míry omezena diskuse nesouhlasících poslanců, ale ne zas tolik, aby kvůli tomu zákon přestal platit. Takže bychom přece jen mohli mít rovnější pravidla jak pro politickou činnost. Tedy bez politiků vlastnících rozhlas, televizi nebo tisk, ale také bez obrovských majetků s nároky na státní nebo evropské dotace. Jinými slovy, aby bylo nutné si vybrat, jestli chce někdo působit ve vysoké politice nebo být velkopodnikatelem. Babišovo hnutí ANO a ovšem kupodivu i jeho opoziční souputník SPD však nevidí jako správné, aby případný příští premiér Babiš byl donucen MAFRU, a tudíž i stále vlivné deníky MF DNES a Lidové noviny ze svěřenských fondů vyjmout a tím pádem co by neužitečné prodat. Jistě, nikoli náhodou navrhovali zákonodárci ano, aspoň účinnost normy posunout až za termín řádných všeobecných voleb. A samozřejmě nejde jen o mediální dům, ale i nároky na dotace Agrofertu. A také nikoli pouze o aktuální Babišův případ, nýbrž všech budoucích ministrů a podstatných státních úředníků, kteří by neměli mít možnost dát od svých majetků na oko ruce pryč a převést je na rodinné příslušníky nebo podnikatelské partnery. Jestli ale bude mít novela vliv na baví rozhodování o jeho politické budoucnosti, je samozřejmě ve hvězdách.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají