Velvyslanec při EU má bez jakéhokoliv přehánění větší vliv než leckterý ministr. Právě velvyslanci jednotlivých členských zemí dojednávají velkou část z toho, na čem se pak na summitech či ministerských schůzkách formálně domluví premiéři, prezidenti či ministři. Jsou to pro veřejnost většinou neviditelní, ale zcela klíčoví lidé. Pro Česko bylo štěstím, že v letech 2012 až 2018 tuto funkci zastával Martin Povejšil. Byla to doba dluhové krize Eurozóny, prvního náporu Ruska na Ukrajinu, migrační krize nebo Brexitu. Povejšil měl roli ztíženou tím, s jakými premiéry musel pracovat. Nečas už zcela pod vlivem své milenky. Rusnok fakticky nelegitimním kabinetem. Naprostý introvert, Sobotka jeho naprostý opak. Babiš. Povejšil v každém okamžiku osvědčil to, co skvělé diplomaty zdobí schopnost přesné analýzy a odvahu říkat politikům pravdu, jakkoliv nepříjemnou. Věřte, že hlavně v případě Andreje Babiše to nebylo jednoduché. Martin Povejšil v úterý v pouhých 62 letech podlehl těžké nemoci poté, co skončil na velvyslaneckém postu v Bruselu. Byl náměstkem po reformě státní správy vrchním ředitelem na ministerstvu zahraničí. Měl na starosti hlavně bezpečnostní politiku. Můžeme si být jisti, že právě on se velmi zasloužil, že se Česko během kauzy Vrbětice s prominutím nepodělalo, ale vymetlo ruské špionážní hnízdo v Praze maskované diplomatickým krytím na zdejší ambasádě. Měl jsem možnost s Povejšilem pravidelně mluvit v době, kdy byl velvyslancem při unii a také předtím, když od roku 2009 vedl českou ambasádu při NATO. Ještě jednou inteligence, rozhled a schopnost analýzy je něco, co najdeme u mnoha českých diplomatů. Povejšilovi se ale skutečně málokdo vyrovnal v míře upřímnosti, s jakou byl schopen, a to naprosto věcně informovat své politické nadřízené. Přestože k Babišově byl opravdu nemilosrdně upřímný. Tehdejší premiér si ho cenil natolik, že mu důvěrně nabídl post svého státního tajemníka pro EU, Povejšil odmítl. S Babišem nechtěl takto napřímo spolupracovat a lákala ho spíše bezpečnostní politika. V samém závěru života pod jeho vedením na ministerstvu zahraničí vznikla nová česká bezpečnostní strategie. Povejšil do ní vložil zcela realistický pohled jak na Rusko, tak na Čínu. Měl ho dlouhé roky. Na rozdíl od řady českých politiků, kteří obě mocnosti dlouho omlouvali nebo jim přímo podlézali. I tady ovšem dal vývoj za pravdu Martinu Povejšilovi, muži, který dokonale splňoval ideál státního zaměstnance. Nepředváděl se na veřejnosti, takže ta jeho jméno prakticky neznala. Ale místo toho díky svému rozhledu, inteligenci a zkušenostem poskytoval politikům vždy tu nejlepší radu a analýzu. A kromě toho to byl i skvělý chlap.