Znovu a znovu slyšíme volání politiků, že máme být vzdělanostní společností. Myslí se tím, že co nejvíc tuzemcům a mít maturitu a VŠ vzdělání se chápe jako cesta k úspěchu jedince i celé země. To volání ale vyznívá dost naprázdno. Loni v květnu vydal Český statistický úřad zprávu o tom, jak u nás od roku 2012 klesá počet absolventů vysokých škol. Cituji v roce 2022 absolvovalo vysokou školu v Česku celkem 58699 osob, což je o 1900 méně než v roce předchozím. V porovnání s rekordním rokem 2012, kdy vysokou školu absolvovalo celkem 94090 studentů, jejich počet klesl dokonce o více než 35000, tedy o 38 %. Na vzdělanostní společnost to moc nevypadá. Kde je chyba? V pořadu ČRo život k nezaplacení mluvil sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research, mimo jiné člen Národní ekonomické rady vlády. Podle něj i u nás zbytečně moc dětí chodí na nematuritní obory, i když mají na to, aby zvládly školu s maturitou a mohli pokračovat na vysokou. Prokop vysvětluje, že máme málo všeobecných maturitních oborů, to znamená gymnázií a lyceí. Dokonce jich máme téměř nejméně v Evropě. Podle něj i v Česku funguje absurdní systém, kdy na vysoké školy pokračuje jen okolo poloviny mladých lidí ze segmentu všeobecných škol. Přitom ty mají fungovat jako příprava na vysoké školy. Střední školy Prokop chápe jako trychtýř a říká jako bychom ten trychtýř utáhli a potom roztáhli. Takové trychtýře moc nefungují. Tedy chtít se má omezovat postupně a v Česku ho utáhneme už ve středním školství. Tudíž je potřeba rozšířit obory, které připravují žáky na vysokou školu, protože ti, kteří projdou tím odborným školstvím, tak jdou občas také na vysokou školu, ale mají výrazně horší úspěšnost. Problém vidí v nevyváženosti regionálního školství, kde se značně liší počet středních škol s maturitou, gymnázií a lyceí nebo i odborných škol s maturitou. V některých regionech, jako je třeba Domažlicko nebo Jeseník, mají žáci, cituji, jen mírně podprůměrné výsledky, ale extrémně nepřístupné střední školy s maturitou. Děti by většinou museli překonávat obrovské dojezdové vzdálenosti. Zbytečně tak chodí na nematuritní obory i ti, kteří by měli na to jít na maturitní obor a na vysokou školu. Tím ztrácíme potenciál ve vzdělávání. Zároveň. Třeba ve Středočeském kraji a v Praze by prakticky všichni rodiče i žáci chtěli školy zakončené maturitou, ale nabídka naprosto neodpovídá poptávce. Paradoxní je, že se to všecko poměrně dlouho ví. Stále se o tom mluví, ale nic moc se neděje. Přidám porovnání se světem. V Česku mělo v roce 2022 vysokoškolské vzdělání 26,67 setiny % lidí ve věku od 25 do 64 let. V EU činí průměr 37,67 setin % vysokoškoláků a země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj mají v průměru dokonce 40,44 setiny vysokoškoláků. Zjevně zaostáváme.