Názory a argumenty

Martin Fendrych: 39 procent Čechů chce zem bránit. Hodně

Názory a argumenty

Martin Fendrych: 39 procent Čechů chce zem bránit. Hodně
Aktivní zálohy AČR, Náměšť

Plus

Paměť národa si nechala udělat výzkum k výročí Mnichovské dohody. Zpracovala ho organizace NMS Market Research, online se dotazovala skoro 1300 respondentů. Ptali se mimo jiné na dnešní ochotu bránit suverénní český stát. Zde je výsledek: 39 procent dotázaných Čechů by bylo ochotno se aktivně zapojit do obrany republiky.
Martin Fendrych

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Paměť národa si nechala udělat výzkum k výročí Mnichovské dohody. Zpracovala ho organizace NMS Market Research. On-line se dotazovala skoro 1300 respondentů. Ptali se mimo jiné na dnešní ochotu bránit suverénní český stát. Zde je výsledek 39 % dotázaných Čechů by bylo ochotno se aktivně zapojit do obrany republiky. V roce 2020 to bylo podle výzkumu agentury STEM Mark dokonce 51 % Čechů. Ochota aktivně bránit naši svobodu tedy poměrně citelně poklesla. Proč a je 39 % odhodlaných hodně, nebo málo? Odpověď na druhou otázku zní hodně. Když si uvědomíme, že Češi rezignovali v roce 1938, kdy nás začali zabírat Němci, a pak i v roce 1968, kdy nás obsadili Rusové, přesněji vojska Varšavské smlouvy, že jsme prostě nebojovali. Přijde mi, že čtyři z 10 je dost. Proč číslo kleslo? Proč nás o tři roky dříve chtělo bránit o 12 % lidí. Víc odhaduji, že v tom velkou roli hraje útok Ruska na Ukrajinu. Od 24. února 2022. Denně vidíme a slyšíme, co je válka, jak strašlivé má důsledky. Denně čteme o vybombardovaných městech, smrti mnoha civilistů, únosech dětí, o znásilnění a mučení, o zvěrstvech ruské armády a ruských žoldáků. Válka najednou není jen nějaká nepravděpodobná eventualita, vzdálená teoretická možnost, kterou snadno vyloučíme, ale naprosto reálná hrozba. Navíc se pravidelně dozvídáme, jaké mají obě strany ztráty. Většinou jsou to počty mrtvých či těžce zraněných Rusů, ale není těžké si odvodit, že Ukrajinců padlo taky obrovské množství. Čteme o vojácích v zajetí, o snaze Rusů Ukrajinu zcela zdevastovat. Když teď tedy víme, že válka skutečně hrozí, když víme, že pokud Ukrajina padne, jsme pro Rusy nepřátelská země, zdá se mi 39 % statečných a ano statečných. Jen v dotazníku on-line přece jen dost. Celkem 44 % dotázaných řeklo, že by se do obrany nezapojilo. Proč? Neváží si svobody, nebo spoléhají, že by někdo šel umírat za nás? Část asi ano, protože sedm z 10 Čechů věří, že by na to dostálo svému spojeneckému závazku a přišlo Česko na pomoc v případě napadení. Důvěru v sebe vyměnili za důvěru v NATO, odpovědnost za sebe, za zemi, za děti, přehráli na Severoatlantickou alianci další. Naštěstí jen malá část si asi myslí, že by nám bylo líp pod Ruskem. Je to jen průzkum. Nevíme, kolik lidí by bylo doopravdy ochotno vzdorovat tak velkému a silnému sokovi, jako je Rusko. Ale znova, opakuji, těch 39 % statečných mě potěšilo. Proč jsme silně konzumní, silně rozdělená společnost. Nacionalisté, tedy ti, u kterých bychom logicky nejvíc čekali, že nás budou bránit. Jsou často nakloněni Rusku a Putinovi. Stojí proti EU, proti svobodě. Navíc je český občan denně maten dezinformacemi, proti nimž vláda dělá málo. Když to domyslíte, tak je těch 39 % strašně moc.

Ostatní také poslouchají