Žijeme v době, kdy především mladší generace už získává zprávy ne z webů a sociálních sítí, ale často pouze z titulku. Jenže zrovna v případě Polska a jeho velmi důležitých nedělních obecních a samosprávných voleb je titulek Právo a spravedlnost vyhrálo další volby zcela protichůdný realitě. Rozdíl mezi opozičním právem a spravedlností a vládní Občanskou koalici byl totiž celkovém součtu hlasů minimální a součtem všech hlasů vládní strany velice jasně v Polsku zvítězily. Pravda, trochu se čekalo, že Občanská koalice premiéra Donalda Tuska, která se v průzkumech dostává poslední 2 3 měsíce po osmi letech konečně nad Právo a spravedlnost svoji novou pozici potvrdí je ve volbách do polských samospráv. To se nestalo. Důvodem tohoto psychologického neúspěchu Občanské koalice může být to, že k obecním volbám přišlo málo voličů a na rozdíl od voleb parlamentních nebyly vládní voliči tak motivovaní jako na podzim. Prostě tentokrát z jejich pohledu nešlo o život, ale jen o radnice. Přesto vládní strany součtu jasně vyhráli, získali převahu a většině Polska a také ve velkých polských městech mají šanci kontrolovat radnice. Především primátor Varšavy Rafal Trzaskowski vyhrál souboj o hlavu polské metropole takovým způsobem, že si řekl o zopakování své prezidentské nominace po vládním vítězství na body v obecních volbách jsou v Polsku prezidentské volby v roce 2025 důležitou metou důležitější než volby do Evropského parlamentu, kde se očekává podobný výsledek jako ve volbách obecních. Zatímco i tady půjde hlavně o psychologii. Prezidentských volbách půjde o víc. Půjde o plnou moc nad Polskem a o šanci současné vlády dokončit ty demokratické a liberální reformy, které nyní prezident Andrzej Duda Tuskově vládě úspěšně blokuje. Dodejme, že protože prezident má v Polsku mnohem silnější postavení než kdekoli ve střední Evropě a jeho veto se přehlasovávat téměř ústavní většinou většinou, kterou Tusk. Obě vládní strany nejsou schopny dosáhnout. To, co vidíme v Polsku, má ale další, ještě zásadnější rozměr. Jde o opakování roku 1989, kdy se demokratické strany snaží zbavit zemi dědictví pro autoritářského režimu Práva a spravedlnosti, a to pouze za pomoci kroků, které nevybočují z demokratického rámce. Jak je to obtížné vidět úpisem zestátněné televize a rozhlasu, o soudech včetně ústavního nemluvě. Budiž to pro všechny země v okolí výstrahou, že autoritářské politiky není radno pouštět k moci, protože škody, které demokracii způsoby jsou na mnoho, opravdu mnoho dalších roků dopředu.