Názory a argumenty

Lída Rakušanová: Putin sází na Čínu. Dobře mu tak!

Názory a argumenty

Lída Rakušanová: Putin sází na Čínu. Dobře mu tak!
Čínsky prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin

Plus

Rusko hodlá ještě víc rozvíjet ekonomické vztahy s Čínou, která „neskáče, jak ostatní pískají“. Vysvětloval ruský ministr zahraničí Lavrov moskevským středoškolákům. Už aby to bylo, chce se sarkasticky dodat! Na spolupráci s Čínou totiž doposud doplatily všechny státy, které se do ní pustily.
Lída Rakušanová

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Rusko hodlá ještě víc rozvíjet ekonomické vztahy s Čínou, která neskáče, jak ostatní pískají, vysvětloval tento týden ruský ministr zahraničí Lavrov moskevským středoškolákům. Už aby to bylo, chce se sarkasticky dodat. Na spolupráci s Čínou totiž doposud doplatily všechny státy, které se do ní pustili. Snad nejvarovnějším příkladem je toho času Srí Lanka, ostrovní země, kterou ještě v 80. letech doporučovali cestovní kanceláře západoevropským turistům jako destinaci, kde se dá zažít atmosféra jako v Indii, ale bez žebráků a všudypřítomné být i tehdy tak typické pro indický subkontinent. Dnes je ze Srí Lanky zkrachovalý stát, který půjčky čínských bank vmanévrovali do dluhové pasti. Německý týdeník Die Zeit k tomu podotýká, že možná ani netušíme, kolik rozvojových zemí je v Asii nebo v Africe dnes už de facto v bankrotu. Společné mají to, že jim čínské státní banky ochotně poskytovali od začátku tohoto století půjčky na budování infrastruktury a na rozvoj strategických odvětví, ovšem za neobvyklých a přísně utajovaných podmínek. Konkrétně museli například dlužníci složit vysoké kauce na správcovské účty, museli se zavázat, že při splátkách má přednost Čína před ostatními věřiteli a v některých případech si čínské banky dokonce vymínili právo okamžitého vypovězení smluv a vrácení peněz pro případ, že se zadlužený stát bude nevhodně chovat. Podle expertů německého Institutu pro světové hospodářství proudí peníze z čínských bank nejen do krizových rozvojových zemí, ale často i do Ruska. A v rámci čínského projektu Hedvábná stezka, tolik obdivovaného Milošem Zemanem pod hlavičkou platformy 16 + jedna pro spolupráci Číny s převážně postkomunistickými státy také do Evropy, momentálně hlavně do Maďarsko. Srbského projektu vysokorychlostní železnice z Bělehradu do Budapešti. Projektu s čínskou účastí běží ovšem na Balkáně podstatně víc, a to i ve strategických odvětvích, jako je těžební průmysl, metalurgie nebo energetika. Typické pro ně je nadměrné zadlužení, korupce, bezohlednost vůči životnímu prostředí a upřednostňování čínských pracovních sil. Loni z původního svazku 17 + jedna vystoupil a Litva, a sice poté, co chtěl Peking mermomocí investovat do renovace litevského přístavu Klajpedy, což Litva vyhodnotila vzhledem ke stále evidentnější má k jeho politickým ambicím Číny jako bezpečnostní hrozbu. Tou dnešní Čína v čele se Si Ťin-pchingem nepochybně je. Za tím si vzpomenout na agresivně poručnickou reakci Pekingu na kontakty nejen litevských, ale i českých politiků s Taiwanem. Rusko je samozřejmě přesvědčeno, že je s Čínou na jedné vlně. Otázka je, zda to platí i obráceně. Ve své geniální sci-fi den opozičníka o Rusku v roce 2027 líčí autor Vladimír Sorokin Rusko jako zemi, která všechno od letadel po toaletní papír dováží z Číny výměnou za ropu a plyn. Na ruském Dálném východě žije tou dobou už 28 milionů Číňanů. Moskva dělá, že to nevidí. Má to logiku i z dnešního pohledu. Už Lavrov před říkal, že Čína neskáče, jak si kdo pískne.

Ostatní také poslouchají