Bude to v květnu 20 let, co ČR vstoupila do EU a zároveň se zavázala přijmout společnou unijní měnu euro. Měna k tomu ve srovnání s Polskem, Maďarskem nebo Slovenskem, které se v roce 2004 staly spolu s ní členy EU, co do některých kritérií vstupu do Eurozóny velmi dobré předpoklady. Schodek veřejných financí ČR byl tehdy se třemi % HDP nejnižší v regionu a celkové zadlužení, které podle maastrichtských kritérií nemá překračovat 60 % HDP, bylo ani ne dvoutřetinové. Především se ale země rychle vyvíjela směrem k otevřené ekonomice závislé na exportu. Na zavedení eura proto naléhal a drtivá většina tuzemských firem, které vydělávaly v eurech, ale kolísající kurz koruny, nepodložený růstem produktivity, nýbrž spekulacemi na kapitálových trzích jim snižovat výnosy, že Česko na rozdíl například od Slovenska, a dokonce i přesto, že v roce 2018 splňovalo všechna maastrichtská kritéria, euro dodnes nepřijalo. Nemá na svědomí nikdo jiný než Václav Klaus. Svým tvrzením, že euro je chybnou konstrukcí a stejně zkrachuje. Ale hlavně že přijetím eura se tady všechno podstatně zdraží. Dokázal vystrašit lidi natolik, že zatímco v roce 2004 byla proti vstupu do Eurozóny ani ne polovina obyvatelstva, o čtyři roky později to už bylo 80 %. A když se v roce 2009 dostalo Řecko do platební neschopnosti, Klaus triumfoval s argumentem, že s eurem by se Česko muselo finančně podílet na záchranném deštníku. Už nedodal, že většina vynaložených peněz byly úvěry a že se například Slovensko na platbách vůbec nepodílel. O odpor proti zavedení eura byl v prvním desetiletí po vstupu do EU natolik urputný, že přiměl v březnu 2008 týdeník euro, aby se zeptal českých vrcholových manažerů, zda se domnívají, že jedním z důvodů odkládání termínu vstupu do Eurozóny může být velké množství dosud nevypraných peněz mezi vlivnými lidmi. Téměř třetina dotázaných to připustila a z této třetiny byl každý třetí přesvědčen, že to je hlavní důvod váhání českého státu zavést euro. Ať už to bylo jakkoli, je dneska zřejmé, že jak to bude s eurem, už zajímá málokoho. Firmy se zařídili po svém. Na unijním trhu provádějí platební transakce v eurech a koruny potřebují už jen na výplaty. Lidé sice vidí, že stejné zboží je u nás v korunách dražší než u sousedů v eurech. Ale tak nějak si na to zvykli a nebouří se. A když už to v nejvyšších patrech moci na chvilku vypadá na vážnou diskusi, jako se to stalo v novoročním projevu prezidenta. Ukáže se vzápětí, že to byl jen přelud? Opozice se jako obvykle předvádí coby zachránce té naší zlaté české koruny. A vláda dobře ví, že dokud bude ODS střežit Klausův odkaz jako svatý grál, nepohne se nic.