Evropský parlament vyzval politické lídry členských zemí, aby zvážili, zda zbavit Maďarsko hlasovacího práva v radě EU. I to. Nejvyšší trest pro členský stát, jakým počítá Lisabonská smlouva. Maďarský premiér Viktor Orbán si návrh vysloužil svou autokratickou politikou doma a obstrukcemi v unii, zejména blokováním pomoci válčící Ukrajině. Rezoluce ovšem nemá žádnou právní závaznost a není pravděpodobné, že by se jí lídři 26 zbývajících zemí na summitu prvního února řídili. I tak však umocňuje tlak na Budapešť a je jedním z faktorů, které mohou přispět ke kompromisu ohledně finanční podpory Ukrajině. Vzrušená debata na plénu ve Štrasburku ilustruje zjitřené emoce kolem maďarského chování, ale také zvětšující se Orbánovu izolaci v rámci unie. Europarlament sice nemůže nic rozhodnout, ale jeho většinové stanovisko má politickou váhu. V tomto kontextu není pravděpodobné, že by Evropská komise v příštích týdnech poskytla Maďarsku další část zmrazených dotací. I kdyby právě za tu Orbán slíbil, že nepoužije veto pro financování Ukrajiny. Pravděpodobné je naopak to, že ustoupí a umožní ostatním najít způsob, jak miliardy pro Ukrajinu zachránit. I tak Maďarsko už na přelomu roku hlásilo, že by bylo ochotno nakonec souhlasit za podmínky, že částka 50 miliard eur bude rozdělená do dvou či více splátek a o každý se bude hlasovat zvlášť, což by sice pomohlo, ale Orbánovi by to umožnilo ostatní vydírat hrozbou veta opakovaně. V posledních dnech se vyjednává už o mírnější variantě. Pokud by některá členská země měla výhrady k vyplácení peněz Kyjevu, musela by se jimi Evropská rada povinně zabývat. Tato tzv. záchranná brzda by Orbánovi umožnila veřejně a na nejvyšší úrovni obhajovat své stanovisko, aniž by ovšem mohl pokračování pomoci svým vetem zablokovat. V tuto chvíli se tedy vlády EU už nebaví o možnosti obejít maďarskou hrozbu tím, že by si zmíněnou sumu rozdělili mezi sebou a poskytly Ukrajině bilaterálně. Ukazuje se, že takový postup by byl krkolomný v každé zemi jiný, zdlouhavý a neefektivní. Představa, že by český příspěvek měla projednávat naše PS, je docela děsivý. Kyjev krom toho potřebuje peníze co nejdřív. Státní kasa bude od dubna prázdná. Bylo by tedy zajisté z naší dát mandát Evropské komisi, aby si za výhodných podmínek peníze vypůjčil a jménem celé EU a pak pod dohledem vlád je Ukrajině vyplácela. Pokud se tedy povede zažehnat hrozbu maďarského veta, není pravděpodobné, že by si na programu únorové schůze objevil bod týkající se postihu Maďarska podle článku sedm smlouvy, jak to žádá europarlament. S takovým postupem by muselo souhlasit všech zbývajících 20 z premiérů a prezidentů. Ti radikálnější z nich by možná byli pro, ale většina si nepřeje úplně vyhlásit Maďarsku válku a dává spíše přednost měkkému tlaku na kolegu Orbána. A to přesto, že skoro všichni víceméně sdílejí názor, že Orbánova koncepce neliberální demokracie je v rozporu s hodnotami EU a že jeho neustálé šermování vetem unii vnitřně oslabuje. Pokud dopadne, tak to, bude pomoc Ukrajině zachráněna a Maďarsko bude dál beztrestně škodit.