V srpnu došlo ke zhoršení vývoje v českém maloobchodu. Obchodníci jsou na tom opět nejhůř v EU. Maloobchodní tržby zklamali. Meziroční propad zesílil. Statistická data jsou neúprosná. Přes nejnižší nezaměstnanost a bez hlubšího propadu ekonomiky lidé šetří a neutrácejí. Důvod je jednoduchý nedůvěra v budoucnost i v ekonomickou politiku vlády. O co jednodušší je vysvětlení, o to složitější a rozsáhlejší jsou dopady této nechuti k nákupům. Co tedy vlastně znamená pokles maloobchodních tržeb doopravdy? Začněme tím, že i pokles může mít pozitivní dopad. To, že lidé šetří a neutrácejí, znamená, že obchodníci musí přijít se skutečně výhodnými nabídkami a slevami. Výprodeje tak musí být reálné, nikoliv jen naoko. Všudypřítomná slevy. A podle statistik je Česko jednou z opravdu mála zemí EU, kde převážná většina obyvatel nakupuje právě ve výhodných akcích. Pak tlačí cenovou hladinu dolů, což v překladu znamená zpomalení tempa i inflace. Ta pak může, a s velkou pravděpodobností i bude rychle klesat, a to i při relativně vysokých cenách pohonných hmot a energií. Klesající tempo inflace bude impulzem pro centrální banku. Podle aktuálních očekávání a předpovědí by měla začít se snižováním úrokových sazeb ještě letos před koncem roku. Rychlejší pokles tempa inflace jí usnadní rozhodnutí a tento krok reálně přiblíží poklesem inflace. Rychlejším snižováním úrokových sazeb ovšem dobré zprávy spojené s poklesem maloobchodních tržeb končí. Pokles tržeb především znamená zpomalení ekonomiky. Pokles poptávky pak může vést k propouštění. Propouštění i pokles ekonomiky výrazně sníží příjmy státního rozpočtu z daní a zvýší výdaje za sociálních dávek. Státy pak donucení škrtat, což ekonomiku podváže ještě víc a začne spirála propadu. Kdo si vzpomíná na minulou krizi na konci první dekády tisíciletí, potom neopomene ani na propad ve tvaru dvojitého v. Na rozdíl od okolních zemí Česko tehdy zažilo dvojí propad ekonomiky za sebou. Teď, kdy ČR prakticky jako jediná země EU stále ještě nedokázala dohnat pokles ekonomiky způsobený pandemií koronaviru a aktuálně stagnuje, není nový pokles vůbec vyloučený? Problém ČR zvyšují dvě věci. Za prvé je to obecně vysoká cenová hladina, kterou obchodníci i poskytovatelé služeb vysvětlují specifickými podmínkami českého trhu. Dražší potraviny a obecně většiny zboží nutí Čechy podnikat nákupní výjezdy do okolních zemí. Paradoxně levněji nejen v Polsku, ale i v Německu či Rakousku, v zemích s vyšší životní úrovní platů i mezd. Utrácím zahraničí nepodporuje českou ekonomiku ani rozpočet. Lidem ovšem nelze vytýkat, že odmítají platit nesmyslné částky za běžné zboží. Druhým problémem je nedůvěra k vládě, především k její ekonomické politice. Všeobecné povědomí o tuzemské drahotě možná nemusí vždy a za všech okolností odpovídat realitě, nicméně tato nálada má velký vliv na reálnou ekonomiku a mimo jiné se projevuje propadem maloobchodních tržeb se všemi jeho negativními důsledky. Těžko vládě vyčítat, že má Česko nejdražší volání a data široko daleko, že má předražené a ne moc kvalitní potraviny či útrat, drahé oblečení a obuv. Ve všech případech jde ale o dlouhodobý a neřešený problém, který se vlády přehazují jak horký brambor a který plnou silou vyhřezne ve chvíli, kdy se ekonomice nedaří. Propad maloobchodu tak ukazuje na závažnější problém než jen na to, že zkrachuje další malá prodejna v sousedství. Pokud se důvěra neobnoví a lidé najdou opět cestu do obchodů, naděje na oživení ekonomiky nejsou velké.