Názory a argumenty

Jan Vávra: Vánoce a ekonomie

Názory a argumenty

Jan Vávra: Vánoce a ekonomie
Vánoce

Plus

Přestože vánoční svátky trvají dva dny a hlavní svátek – Narození Páně čili Boží hod vánoční – připadá na 25. prosince, v Čechách se Vánoce koncentrují do jednoho jediného večera. V předchozích dnech a týdnech vynaloží vždy většina populace nemalé úsilí, aby 24. prosince večer byla k dispozici spousta jídla a co nejvíc dárků.
Jan Vávra

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Přestože vánoční svátky trvají dva dny a hlavní svátek narození páně čili Boží hod vánoční připadá na 20. prosince, v Čechách se Vánoce koncentrují do jednoho jediného večera. Předchozích dnech a týdnech vynaloží vždy většina populace nemalé úsilí, aby 24. prosince večer byla k dispozici spousta jídla a co nejvíc dárků. Každá rodina má již zažitý svůj štědrovečerní rituál. Společenský tlak na to dopřát svým nejbližším bohatého Ježíška je tak silný, že se lidé neváhají kvůli tomuto jednomu večeru i zadlužit. Ovšem stále větší komercionalizace vánočních svátků je všeobecný jev všude na světě. V našem prostředí se na tom podíleli i komunisté, kteří pochopili, že Vánoce jsou pro Čechy nejdůležitější svátky, že je užitečné je lidu ponechat, ale potlačovali náboženskou podstatu oslavy narození Ježíše Krista a posunovali Vánoce do materiální roviny, aby odpovídaly vědeckému světovému názoru. Požadavek na duchovní prožívání Vánoc tedy není úplně realistický. Církevní svátky se ostatně nikdy neprožívali jen zcela duchovně. Nakonec materiální stránka hrála ve víře důležitou roli, jak to popsal filozof a ekonom Adam Smith ve svém slavném díle bohatství národů, které se točí kolem vztahů náboženské víry a ekonomie.

  • Hodnoty, které křesťanství lidem vštěpovalo jako skromnost, pracovitost, investování místo utrácení, dopomohli západu k vysoké životní úrovni. Zejména protestantismus prosazující minimalizaci požitků a maximalizaci užitku vedl ke zvětšování jak osobního bohatství, tak blahobytu celé společnosti. Vlivem sekularizace se ale dnes pořadí hodnot trochu obrátilo a společnost se spíše vrhla na nové náboženství zvané náboženstvím ekonomického růstu. Ale to už je na jinou debatu. Neměli bychom proto zapomínat, že o štědrovečerní noci oslavujeme narození dítěte. Křesťané věří, že se narodil spasitel. Každé narození znamená naději, naději ve svět a v budoucnost. Naděje, že vše nakonec dobře dopadne, je přitom jednou z nejdůležitějších potřeb člověka. Člověk je vlastně jakousi bytostí v neustálé naději a bez ní není schopen existovat. Blbá nálada, o které se teď často mluví, je způsobena tím, že část z nás naději ztrácí. Míra naděje se dnes často převádí na ekonomické ukazatele. Přípravy na letošní Vánoce ale ukazují, že to přes všechny výsledky sociologických výzkumů s nedostatkem naděje nebo pozitivního očekávání nebude zdaleka tak zlé.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají