Náhlá smrt nejvyšších politických představitelů je něco, na co se žádný stát nedokáže tak docela připravit. Havárie íránského prezidenta Ebráhíma Raísího navíc přichází v době, která je pro jeho zemi velmi citlivá. Ve vrtulníku s hrajícím na to seděl i ministr zahraničí Hossein a mír Abdulláh Jan. A jde tady o velmi výraznou tragédii pro Írán jako zemi, ale také pro specifický segment současného íránského režimu. Raísí byl zvolen v roce 2021 do prezidentské funkce jako chráněnec nejmocnějšího a nevoleného muže v zemi ajatolláha Chameneího. Podle některých názorů byl Raísí, letos třiašedesátiletý připravoval na převzetí Chameneího pozice, až přijde čas. Nejvyššímu duchovnímu vůdci je 85 a je údajně vážně nemocný. Pokud je tato spekulace pravdivá, je Raísího nečekaná smrt ranou do této snahy udržet moc v rukou této části íránského režimu. Okamžik kamenného obchodu bude totiž nejzásadnějším okamžikem íránského politického systému od roku 1989, kdy zemřel Chomejní a nahradil ho právě Chameneí. Ten se úspěšně umístil do centra moci a vyvažoval protichůdné síly uvnitř systému. To ne volené funkce ministra zahraničí už byl jmenován nový člověk. Prezidentskou funkci bude dočasně zastávat dosavadní první viceprezident Mohammad Muktar, rovněž příslušník konzervativní skupiny, která má blízko k menšímu. Moc tedy zůstává uvnitř stejného okruhu. Zatímco Raísí byl především mužem represivních složek, mohl bar pochází z kruhů, které mají ekonomický vliv. Mohl být. Je také jedním ze tří politiků pověřených vyhlášením a organizací nových prezidentských voleb. Ty musí být vyhlášeny do 50 dnů, tedy relativně brzy, a nebude tedy mnoho času na procedury, které jim obvykle předcházejí. Bude zajímavé sledovat, zda skupina stojící dříve zahrají s tím bude podporovat Mubaraka. Volby v Íránu jsou demokratické v tom smyslu, že lidé skutečně hlasují, ale nedemokratické proto, že jsou zvláštní komisí předem vybíráni kandidáti, pro které mohou voliči hlasovat. Konzervativní proud zatím drží situaci v rukou. Současně ale Raísího smrt přišla ve velmi ošemetnou dobu. Proti režimu stále častěji vystupují různé skupiny obyvatel z ekonomických i politických důvodů. To je relativně nový fenomén, kterého se režim bojí. Tedy okamžiku, kdy se spojí hospodářská nespokojenost nejnižších tříd svoláním střední třídy po větší volnosti. S Raísího jménem zůstanou spojeny protesty po smrti Maxi a piniové dívky, která za nevyjasněných okolností zemřela poté, co byla zatčena, zanedbala nasazený šátek. Právě Raísí stal také za nejnovějším zpřísňováním pravidel oblékání. Předpověď o tom, že režim pro jistotu některá opatření uvolní, se nenaplnila. Raísího neúspěchy při konsolidaci hospodářství i těžká ruka při usměrňování společnosti podle některých názorů zhoršila jeho vyhlídky na nástupnictví po Chameneí. To už se ale nikdy nedozvíme. Teď se hraje nová hra o to, kdo bude Raísího nástupcem a možná tedy i nástupcem nejvyššího duchovního vůdce pro novou éru.