Američtí voliči možná ještě nevědí, pro koho budou chtít v listopadu hlasovat. Především si je ale nemohou být jistí, pro koho budou moci hlasovat. Jde o to, že Donald Trump si bude muset své právo kandidovat na nejvyšší exekutivní funkci teprve vybojovat u soudu. Bývalý a hypoteticky i budoucí prezident Donald Trump za sebou vleče řadu soudních kauz, z nichž některé mohou zkomplikovat život na cestě za vítězstvím v prezidentských volbách. Největší pozornost se upírá na řízení, které proběhne u Nejvyššího soudu a má rozhodnout, zda se Trump vůbec může účastnit republikánských primárek. Vztahuje se k Trumpově úloze v útoku davu na kapitol, který se chystal potvrdit vítězství Joea Bidena, a tedy i porážku Donalda Trumpa. To nedávné doby se mluvilo hlavně o skutečnosti, že velká porota exprezidenta obvinila z několika porušení zákona, jako je spiknutí proti americké vládě nebo maření úředního procesu. Za tyto činy by mohl Trump být poslán na desítky let do vězení. Jenže teď se stejná událost šestého ledna 2020 stala politickou právní faktorem. Ještě v jiném smyslu. Nejvyšší soud státu Colorado koncem roku rozhodl, že diskvalifikuje Trumpa z tamních republikánských primárek, tedy voleb kandidáta uvnitř Republikánské strany. Trump se počátkem ledna obrátil na Nejvyšší soud, aby rozhodl o neplatnosti. Kolo rakouského rozsudku. Jednání začne už koncem února s ohledem na skutečnost, že cyklus primárek je za dveřmi. Konkrétně v Coloradu se bude hlasovat už pátého března. Předpokládá se, že Nejvyšší soud Trumpovi kandidaturu umožní. Generální prokurátoři 27 států společně vyzvali nejvyšší soud, aby rozhodnutí kolo rada zamítl už jen proto, že vyřazením Trumpa by vnesl chaos do volebního procesu. Trumpovi právníci tvrdí, že by Nejvyšší soud připravil miliony voličů o možnost zvolit si zástupce podle své libosti. Rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou závazné celostátně. Celá věc je projevem dlouhodobého pokusu přenést politický boj do právní oblasti, což používají obě strany. To ovšem diskredituje jak politickou, tak justiční sféru. Nad případným rozhodnutím se také vznáší pachuť vzpomínky na rok 2000, kdy na zásah Nejvyššího soudu byl zastaven proces přepočítávání hlasů na Floridě a kontroverzně tak bylo rozhodnuto o vítězství George Bushe nad a Langerem. Nejvyšší soud má převahu konzervativně smýšlejících soudců, tři z nich dokonce jmenoval sám Trump. Na druhou stranu tito soudci ne ve všem Trumpa podpořili, včetně otázky interpretace výsledků voleb z roku 2020. Naopak skoro polovina soudců v Coloradu odmítla Trumpa diskvalifikovat, ačkoli byli všichni jmenováni tamním demokratickým guvernérem. V tomto pohledu se americká justice vtáhnout do politiky nenechala. K Nejvyššímu soudu míří další dvě kauzy spojené s Trumpem. Jednak otázka, zda ti, kdo se účastnili útoku na kapitol, mohou být obžalováni z trestného činu maření úředního procesu, tedy teoreticky ji Trump a za druhé, zda bývalý prezident má absolutní imunitu ve věci trestního stíhání za případné trestné činy, kterých se mohl dopustit během výkonu funkce. Objevila se spekulace, že Nejvyšší soud se pokusí najít střední cestu, nechá Trumpa kandidovat, ale nepotvrdí jeho nestíhatelnost. Tím by se nenechal zatáhnout do politického boje, ale rozhodnutí o Trumpových kauzách by se tím odložila na dobu, kdy bude celá věc ještě ožehavější.