Názory a argumenty

Ivan Štern: I usazený uprchlík je Evropan

Názory a argumenty

Ivan Štern: I usazený uprchlík je Evropan
Hraniční přechod Raja-Jooseppi na severu finského Laponska

Plus

Helsinský list Sanomat se podivuje, proč Kreml nyní vyváží uprchlíky z Blízkého a Středního Východu přes finské hranice, když by totéž mohl činit v prostředí pro uprchlíky klimaticky vlídnějším, jako jsou hranice s Gruzií anebo s Tureckem. Vykoledoval si pouze uzavření všech hraničních přechodů a střelil se do vlastní nohy, pokračuje list.
Ivan Štern

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Helsinský list. Sama matka se podivuje, proč Kreml nyní vyváží uprchlíky z blízkého a středního východu přes finské hranice, když by totéž mohl činit v prostřední pro uprchlíky klimaticky vlídnějším, jako jsou hranice s Gruzií anebo s Tureckem, a vykoledoval si pouze uzavření všech hraničních přechodů a střelil se do vlastní nohy, pokračuje list. Ztížil si totiž, což je veřejné tajemství, možnost pašovat do země severní cestou sankcionované zboží. Není pochyb, že Kremlu rozhodně nejde o pohodlí uprchlíků a že nejspíš je ochoten zaplatit cenu v podobě snížené možnosti pašovat do země embargované zboží. Jestliže uprchlíci mají sehrávat tutéž roli, jako před časem sehrávali na bělorusko-polské hranici. Obou případech šlo a jde nade vší pochybnost o jednu z forem hybridní války s Evropou, v níž na uprchlících nezáleží, sehrávají jen o roli užitečných nástrojů a vedlejších obětí. Nechat lidi nedostatečně oblečené mrznout před uzavřeným finským přechodem je samo o sobě síla. Druhý důvod, proč si Kreml pro svou utečeneckého hybridní válku vybral Finsko, je nabíledni. Trestá ho za drzost, který si dovolilo vstupem do Severoatlantické aliance. Dávají tak najevo, že definitivně skončilo ruské poválečnými poměry vynucené poručnictví. A že kdysi pojem finlandizace, vyjadřující vlídný a poněkud vstřícný způsob kolonizace cizí země se dnes navíc ve světle války na Ukrajině stalo sprostým slovem. Něco ale na věci nemění, že taktika vydírat Evropu potměšile dováženými uprchlíky i taktikou vcelku úspěšnou. A rezonuje v ní po Evropě šířící se nechuť otázkou uprchlickou se vůbec zabývat, případně touha ji redukovat a pokud možno odsunout na bedra třetích zemí. Už sám fakt, že na polsko-běloruské hranici jednatel žen plot z žiletkového drátu je výsměchem Evropě dosud se holedbající, že to byla právě ona, kdo učinil konec železné oponě dělící. To, co, řečeno slovy Willy Brandta, k sobě přirozeně patřilo. Svůj díl odpovědnosti na tom, kterak je Evropa takto vydíratelná, nesou. Jak to plyne i z nedávného usnesení bavorské CSU o otázce uprchlické, i sami běženci, kteří v Evropě už získali nový domov. Hostitelské státy je musí konečně přimět k tomu, aby respektovali hodnoty, jež tvoří jejich bytostnou podstatu a jež není možné ignorovat. Má-li být zachována pluralitní společnost a její právní stát je, tak Evropa dosáhne toho, že skrze ni nepoběží v takové intenzitě, jako je tomu dnes. Vlny antisemitizmu, náboženské a národnostní nesnášenlivosti, do jisté míry vyvolávané uprchlíky v zemích, jejichž usazenými, avšak poměry v nich odmítajícími. Dokud Evropa nepřesvědčí, že jsou také Evropany a rovněž jsou za ni zodpovědní jejich krajané, budou ke škodě nás všech i jich samotných sloužit jako potrava pro hybridní války různých, Lukašenkovu a Putinův a zdrojem prohlubujících se nenávistí.

Ostatní také poslouchají