Chartista a disident Jiří Gruntorád dal vládě dvě možnosti, jak mohla ukončit jeho hladovku. První možnost buď měl odstoupit, nebo být odvolán ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Druhá možnost vláda měla zrušit své usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Vláda si zvolila tu druhou, tedy antik hodnotovou možnost. Gruntorád řekl, že mu jde o morální integritu vlády, kterou podporoval a s níž měla přijít změna. Jinak řečeno chtěl, aby vláda jednala poctivě, aby si nehrála na zastánce disidentů, když i oni v podstatě nejde. Nezapomeňme, že ministr Jurečka nejprve poslal disidenta Charlieho Soukupa pro dávky, takže na něj de facto kašlal. Mimochodem, v rozhovoru pro novinky.cz 24. listopadu Jurečka přiznal, že věděl, o koho se jedná, že to nebyla žádná chyba úředního aparátu. Loni se kabinet Petra Fialy přihlásil k Chartě 77. V usnesení stálo cituji hodnotové zakotvení naší země je významnou zárukou, že stát bude i nadále prosazovat respekt k lidským a občanským právům a k lidské důstojnosti. Bez odvážných postojů signatářů Charty 77 by cesta k dnešní podobě státu byla mnohem obtížnější. Charta 77 zůstává připomínkou statečného občanského postoje a vzdoru, který má i za cenu obětí sílu proměňovat svět. Konec citace. Toto ryze o hodnotové usnesení bylo tedy zrušeno. Přitom Jurečka ve zmíněném rozhovoru pro novinky.cz řekl, že to premiér i ministři jasně odmítli. Cituji, protože to usnesení, že se hlásíme k odkazu Charty 77, bere vláda vážně. Přijde nám do určité míry absurdní, aby takovým způsobem byla vláda stavěna před to, že má najednou něco revokovat, když se s tím členové vlády neztotožňují. Konec citace. Co se tedy vlastně stalo z jednoho pohledu? Z politického pohledu nic. Vláda zrušila usnesení, že se hlásí k Chartě 77. Udělala to šalamounsky. Na jejich stránkách se dočteme v žádném případě to neznamená, že bychom se chtěli odkazu charty vzdát. Právě naopak. Vtipné z jiného pohledu se vláda vzdala hodnot. Proč to udělala? No přece z humanitárních důvodů. Udělala symbolické gesto, aby zachránila Jiřího Gruntoráda. Je to až trapné sledovat. Nejprve se premiér Fiala dušuje, že usnesení nelze odvolat. To samé tvrdí Jurečka. Den nato je usnesení zrušeno z humanitárních důvodů, ale vláda honem zdůrazní, že se odkazu charty nevzdá. Realita. Šlo prostě o záchranu vicepremiéra Jurečky. O nic jiného. Jurečka se nejprve zachoval nikoli jako podporovatel disidentů, ale jako byrokrat, který si nechce komplikovat život. A vláda si pak zvolila záchranu byrokrata proti hodnotám. A samozřejmě, že si mnoho lidí řekne o nic nešlo, chlap už ne. Hladovku je, tak je to v pořádku? Ne, není, protože hodnoty zase zůstali v koutě. A Jurečka na své židli.