Názory a argumenty

Alexandr Mitrofanov: Sny o ruské budoucnosti a dnešní realita

Názory a argumenty

Alexandr Mitrofanov: Sny o ruské budoucnosti a dnešní realita
Garri Kasparov (vlevo) a Michail Chodorkovskij

Plus

Jedna z nejčastějších otázek, které dostávám na besedách o Rusku, cílí na budoucnost této země. Na to vždy odpovídám, že to neví vůbec nikdo. Přesto se předpovědi a sny na toto téma ve veřejném prostoru množí, a to i v tom ruském.
Alexandr Mitrofanov

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Jedna z nejčastějších otázek, které dostávám na beseda o Rusku, cíli, na budoucnost této země. Na to vždy odpovídám, že to neví vůbec nikdo. Přesto se předpovědi a sny toto téma ve veřejném prostoru množí, a to i v tom ruském. Pokusím se nastínit základní směry podobných představ o Rusku v nedaleké budoucnosti a vynechal i jinak důležitou komponentu takových úvah, kterou je přítomnost nebo nepřítomnost Vladimira Putina. Na začátku je třeba říci, že samotný režim nepředložil žádnou vizi. Obecně a mlhavě propaguje velkoruskou říši, která hraje rozhodující úlohu ve světě, ale konkrétně kontury kromě likvidace Ukrajiny nenabízí. Obyvatelé se mají spokojit s výhrůžkami, že když se Rusku nebude uspořádání poměrů na zemi líbit, tak tuto nepovedenou planetu fyzicky zničí. To se opakuje na nejvyšší kremelské úrovni. O mnoho konkrétnější není ani tzv. překrásné Rusko budoucnosti, což je doktrína Alexeje Navalného. Navíc se pilíře tohoto PR b v čase mění. Zatímco příslušný psaný program někde existuje, ruská veřejnost o něm neví v podstatě nic. Navalného skupina nespolupracuje s dalšími frakcemi ruské opozice, která existuje jo no v exilu. Tyto frakce se pravidelně scházejí, mnoho se mluví, ale více či méně propracovaný je pouze přístup Michaila Chodorkovského a Gary ho Kasparova, který je založen na převzetí moci demokraty a postupném z mnoha kompromisy budování parlamentní demokracie. Není však jasné, proč a jak by tito politici měli v Rusku přijít k moci, když tam nemají politickou základnu. Další skupina kolem bývalého poslance ruské Státní dumy Ilji Ponomarjova sází na násilné převzetí moci v Rusku a orientuje se na leninské metody. V ideové rovině se tam snoubí levicový extremismus a ruský nacionalismus. Ostatní opoziční frakce se k této skupině staví opatrně. Pak je tady ještě bizarní, ale působivý zdroj, který se prezentuje jako generál ruské služby vnější rozvědky s legendou, že jde o muže kdysi blízce spolupracujícího s Putinem. Následně však změní vyššího svou mentalitu a horujícího pro demokracii v Rusku. Tento člověk, který se z neznámých míst představuje jako Viktor Michajlovič, je mimořádně aktivní v sociálních sítích a má dvě viditelná chapadla. Jedním je bývalý prof. moskevského státního institutu mezinárodních vztahů. K čemu Valerii sólově a druhým bývaly nelegál KGB ve France je Sergej Černov se loví a generál Viktor Michajlovič nepřetržitě. Sdělují údajně interní informace z nejbližšího Putinova okruhu a v poslední době ujišťují svoje posluchače, že zanedlouho budou zemi vládnout oni. Kdo, to však jasné není. Sólový i ukončuje každou promluvou na YouTube stalinským zvoláním vítězství bude naše. Zatím ale vládne Vladimir Putin a jeho lidé.