Globální změnu klimatu a její následky dnes řešíme téměř všichni a většinou v poměru k místu, kde žijeme. Jak se ale globální změna klimatu projevuje v místech s nejvyšší ochranou, tedy v našich národních parcích, budou ještě za 20 nebo 50 let vypadat stejně jako dnes. Jak se projevují vedra v horských oblastech Šumavy a Krkonoš? Jak mění sucho už tak suchou oblast Moravského Podyjí a jak bude vypadat České Švýcarsko po kůrovcové gradaci, loňském požáru a současných vlnách veder. O tom všem bude dnešní Natural, v níž se do všech našich národních parků vypravíme. Začneme tím nejstarším krkonošským, který letos slaví 60 let. Pak se vypravíme do našeho největšího parku, na Šumavu. Poté se přesuneme do nejmenšího a jediného moravského parku do Podyjí a na závěr do Českého Švýcarska a vyzpovídáme i prezidenta asociace evropských národních parků a zjistíme, jak jsou na tom v zahraničí. Přínosný poslech vám přeje Markéta Ševčíková. Na tu my se právě nacházíme v krkonošském národním parku. Milí posluchači, s kým jiným bychom měli problematiku, již se dnes věnujeme, rozebrat, než s ředitelem jeho zprávy Robinem Böhnischem. Dobrý den. Hezký den a vítejte u nás. Mi, pane řediteli, vždy řešíme globální změnu klimatu a její následky a důsledky s ohledem na města a na sídla v nich. Že žijeme, ale ještě jsme si nikdy neřekli, jak se měřitelně nebo viditelně projevují v krkonošském národním parku. Tak kde je to nejpatrnější, dá se říct, že na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma se klimatická změna projevuje v mnoha ohledech a na mnoha místech, ale většina návštěvníků si jich zatím nevšímá, protože se nezdržují v Krkonoších dostatečně dlouho. Ten nejsilnější nejviditelnější dopad klimatické změny jest více než 15 let. A suchá perioda. V Krkonoších je opravdu sucho. Ono to někdy je až k neuvěření po celých týdnech deště, že bychom se mohli obávat. Suchá, ale několik týdnů letního deště není schopna zvrátit dlouhodobý vývoj.

A s výjimkou velmi vlhkého roku 2017 na sucho trápí velmi intenzivně. To ve všech polohách nebo existují sušší a vlhčí části Krkonoš? Propínat to.

Prakticky všude. Když vezmu tu přírodní část hor, tak je to sucho v lesích a daleko omezenější schopnost smrku ztepilého bránit se útoku kůrovců. Pokud má smrk ztepilý dostatečný zdroj vody, tak je schopen brouka, který se snaží prokousat kůrou Dulík a zakápnout kapkou pryskyřice. A k tomu tzv. náhle Tobruku se ubránit, pokud samozřejmě dostatek vody nemáte. Pryskyřice není dostatečně Vaska, tak se ten strom neubrání. V té části Krkonoš, která je obývána lidmi, je ten problém také velmi markantní. Mohli by to potvrdit k mé kolegové z odboru státní správy, kteří zaznamenali, že žádosti o vrtání nových studentů v Krkonoších vzrostly v řádu stovek.