Základním projevem jakéhokoliv živého organismu je pohyb a ten slouží zpravidla k útěku při ohrožení, k přesunu na lepší místo nebo k cestě za kořistí a rozmnožováním. Existují ale živočichové, jejichž hlavním způsobem lokomoce je pohyb specializovaný, a to skoky. Skákat dokáží živočichové všech možných řádů i druhů od blech přes žáby, veverky a klokany až k jelenům, srncům a antilopám po kočkovité šelmy a primáty. Skákat a dokonce na vrcholové úrovni dokáže i člověk, a to jak do výšky, tak do dálky. A skoky potřebují i představitelé kolektivních sportů od fotbalu po basketbal až k závodnímu tanci. Člověk ovšem na rozdíl od jiných živočichů neskáče proto, že musí, ale protože chce. Jak se liší technologie skoků u hmyzu, obojživelníků a vysoké zvěře? Jak vypadá anatomie skoku u klokana a jak se liší lidské skoky od těch zvířecích? Co se děje s lidským tělem jak při odrazu ke skoku, tak při dopadu? O tom všem bude dnešní Leonardo + s biologem a genetikem prof. Jaroslavem Petrem a vypravíme se i za ortopedem Miroslavem Sinkulem. Přínosný poslech vám přeje Markéta Ševčíková.

Leonardo.

Tak milí posluchači, my vás zdravíme z Výzkumného ústavu tady v Praze-Uhříněvsi, jednoho z pracovišť pana prof. Jaroslava Petra. Já vás zdravím, byť jsem tady u vás hostem. Pane profesore. Dobrý den. Dobrý den. My si dnes budeme povídat o velmi specifickém způsobu lokomoce některých živých organismů, a to je skákání. Ono je to velmi zvláštní druh pohybu, kterými lidé vykonáváme, jenom občas. Ale někteří živočichové jsou na něm bytostně závislý. A každého asi, když se řekne skok, napadne buď kluka, nebo blecha. Tak začneme právě těmito živočichy. Nebo se vydáme za někým jiným. Můžeme si za čí zrovna tou Blechou. Živočichů, kterým je doskoků a někteří se ani jinak pohybovat neumějí, tak je poměrně velká řada. A ten základní princip těch skoků, byť na první pohled vypadají všechny stejně, tak je v zásadě dvojí. Můžeme si ten jeden, ukázat se na ta je bleše. Blecha je zástupce hmyzu, to znamená, má zevní kostru, pevnou kutikulu z chitinu, krásně pružnou, pevnou, lehkou a svaly má uvnitř. A ty svaly se upínají zevnitř Evě k té kutikule, k té zevní kostře. A ta blecha může tedy smrštěním svalu uvnitř svého těla měnit nebo deformovat tuku titulů. A to také dělá. To znamená, blecha, když se připravuje ke skoku, tak stáhne svaly, Smrž chtít povrch toho svého těla a v té chvíli se jí teda noha dostává, posouvá do té vypoukliny vlastně v tom těle. Teď má ta blecha, bychom řekli, natažené pero a v této chvíli, když se rozhodne nebo když potřebuje skočit, tak jenom uvolní ty svaly. Prohnutý trup se narovná a vlastně praští do té nohy a ta noha se odrazí a ta blecha skočí tablech a je schopná skočit do výšky 20 cm a do dálky 30 cm. Vzhledem k tomu, že měří půl mm, tak si řekněme, že skočíš 400 x dál, než je délka jejího těla.