Leonardo Plus

Na architektonické procházce po levém břehu Vltavy

Leonardo Plus

Na architektonické procházce po levém břehu Vltavy
Leonardo Plus

Plus

Kolik modernistických staveb lze najít v pražském podhradí? A která měla nejpohnutější osud? Připravili Zdeněk Lukeš a Markéta Ševčíková.
Markéta Ševčíková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Kolik modernistických staveb lze najít v pražském podhradí? Která z nich je největší a která měla nejpohnutější osudy? A kdo byl nejvýznamnějším novodobým architektem oblasti na levém břehu Vltavy? Na všechny tyto otázky vám přinese odpovědi následující padesátiminutová procházka po jedné z nejproslulejších, nejvyhledávanějších a také nejmalebnějších částí Prahy. Vašimi průvodci budou historik architektury Zdeněk Lukeš a Markéta Ševčíková. Leonardo.

  • Jak už jste, milí posluchači slyšeli, naše dnešní architektonická procházka bude ryze pražská a přenese nás spolu s orchestrem r. A. Dvorského na začátek minulého století. Vypravíme se společně do míst, která alespoň jednou v životě navštívil každý občan ČR, na levý břeh Vltavy do oblasti, jíž se říká malá strana. Původní název byl ovšem mnohem výnosnější. Když ji v roce 1257 král železný a zlatý Přemysl Otakar druhý zakládal. Snil o čemsi, co by připomínalo dnešní metropoli. Jeho nové město mělo být veliké a krásné a také zalidněné. Proto také povolal německé osadníky, aby Novému Městu dodali lesk a punc významnosti. Němečtí osadníci jeho přání vyslyšeli, ovšem ani zdaleka nebyli prvními obyvateli. V této oblasti je doloženo osídlení už od neolitu. Za už zmiňovaného Přemysla Otakara druhého byla vybudována základní síť ulic. Už tehdy existovala ulice, kterou dnes známe jako Nerudovu, a už tehdy bylo vybudováno velké obdélníkové náměstí s kostelem uprostřed. Dnes ho známe jako Malostranské náměstí a onen kostel nese jméno po svatém Mikuláši. Zásadní obrat pro malou stranu ale nastal za Habsburků během přestěhování císařského dvora Rudolfa druhého do Prahy, kdy se město stalo hlavním cílem nově příchozích dvořanů i dvorské šlechty. Poté význam malé strany postupně upadal a zase se zvedal. Roku 1784 byla pražská města císařským nařízením spojena do královského hlavního města Prahy a malá strana se stala do roku 1949 obvodem Praha s římskou číslicí tři.

  • Dosti ale bylo historie, protože já tady mám samozřejmě s sebou svého tradičního, velmi erudovaného průvodce, jímž je historik architektury Zdeněk Lukeš. Dobrý den, pane Zdeňku. Dobrý den. Proč jsme se vydali zrovna na Malou Stranu a proč jste jí vybral vy jakožto odborník na moderní architekturu 20. století?

Více z pořadu