Laboratoř

Dlouhověkost souvisí s aktivitou nervových buněk v mozku

Laboratoř

Plus

To, jestli máme dlouhý, nebo krátký život, souvisí s aktivitou nervových buněk v našem mozku. Plyne to ze studie z Harvardu. V náš prospěch hraje zřejmě protein REST, o kterém se vědělo, že chrání stárnoucí mozek před demencí. Život nám nejspíš prodlužuje tím, že aktivitu neuronů tlumí.
Martina Mašková

26. října 2019, 10:35

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Vítám vás po řadu vědců a umělců. Jak činnost neuronů souvisí s dlouhověkostí? Jak dávné je u živočichů skupinové chování a co všechno usnadňuje rozmnožování hmyzu? To jsou náměty, kterým se budeme věnovat v dnešní rozhlasové laboratoři. Dobrý poslech přeje Martina Mašková.
Laboratoř.
Kolem stolu v rozhlasové laboratoři dnes usedli na euro bioložka Tereza Nekovářová. Dobrý den. Etolog a antropolog Jan Havlíček. Dobrý den. A herečka Zuzana Vejvodová. Dobrý den. Vítám vás srdečně všechny. A první téma, kterému se chci věnovat, je otázka, jak může aktivita nervového systému ovlivnit to, zda máme dlouhý nebo krátký život. Vyšší aktivita neuronů souvisí s kratší délkou dožití. Zjistili to vědci z Harvardu. Tu aktivitu neuronů zřejmě potlačuje protein, kterému vědci říkají rest a o němž se vědělo, že chrání stárnoucí mozek před demencí. V jádru mozkových buněk stoletých lidí věci našli mnohem víc těchto proteinů než u lidí, kteří zemřeli v 70 nebo 80. Já si to představuji tak, že tam máme nějaký teda proteiny zabudované do stavby.