Přes 85000 lidí se už připojilo k výzvě Hnutí DUHA proti návrhu ministerstva zemědělství na změny lesního zákona. Co se jim na návrhu nelíbí? Co všechno by měl zákon vlastníkům lesů přikazovat, jak by měla pokračovat obnova lesů v Česku. A hrozí, že se lidé kvůli změnám mysliveckého zákona do některých lesů vůbec nedostanou.

Dnešním hostem 20 minut Radiožurnálu, které vysílá také ČRo Plus, je expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA Jaromír Bláha. Dobrý den. Vítejte v našem studiu. Dobrý den. Před týdnem jste předali Ministerstvu zemědělství připomínky k návrhu novely lesního zákona. Těch připomínek jste připravili 57. Tvrdíte, že ta novela nesměřuje k modernímu lesnictví. V čem co je tím nejzásadnějším? Co vám na tom návrhu vadí?

Vzhledem ke krizi lesů, které, kterou vidíme všude, kde se podíváme v lesích na jedno, severní Moravě, nejen na Vysočině, a těm a těm hrozbám, které jsou tady jasně dané, tak jsme očekávali, že ta novela zákona o lesích skutečně přispěje k adaptaci lesů na změnu klimatu. Pomůže v podstatě ukládání uhlíku v lesích a tím si snižoval zase dopady klimatické krize. A místo toho ta novela spíše jde o jeden krok dopředu a dva kroky vzad. Navrhuje například zrušit ten minimální podíl listnáčů a jedlí, tzv. melioračních a zpevňujících dřevin, které, což je jev, je v podstatě výdobytek zákona z roku 1995. Ně něco, čím jsme se dosud chlubili. Tím, že tím přispíváme v podstatě k té k té přeměně těch smrkových monokultur na na smíšené lesy. Bohužel tehdy ministerstvu zemědělství nenastavilo ty podíly, minimální podíl listnáčů a jedlí moc vysoko, takže takže takže až vlastně do roku 2018, kdy se změnila k tomu vydaná vyhláška a ty podíly se trochu navýšili stále ještě nedostatečně. Tak do té doby vlastně ty těmto jsem mu to pomáhalo jenom velmi zvolna. A teď to Ministerstvo zemědělství navrhuje vypustit, navrhuje v podstatě přenechat to v čistě na finanční podporu vlastníkům. Ta finanční podpora je určitě správná, ale nemůže být jediným. Je jediným nástrojem, který my budeme podstatě tu v tu pestrost a odolnost let lesů zajišťovat, ten za druhé dalším výrazným krokem zpět toho zákona je, že vypouští povinnost vydat vyhlášku ministerstvu zemědělství, která měla stanovit limit a odvozu tzv. biomasy. To znamená jednak těžebních zbytků, což je důležité pro to, abychom zastavili tzv. nutriční degradaci lesních půd. To, že se vlastně z půdy mizí živiny a těžební zbytky po těžbě. Kůra klesne. To byl zdroj těch živin, které se po těžbě do půdy vraceli. A dnes, když v podstatě se spaluje štěpka, spalují se těžební zbytky v teplárnách, ve spalovnách, tak, tak vzniká problém, že v ty ty lesy jsou mně někdy doslova byl vyluxované a chat a ty živiny tam zpátky zpátky chybí a jemnost a je postaveno. Je potřeba nastavit určitá limit a na stanovištích, která jsou živí, živinově chudá, to prostě to prostě zastavit a jinde to, jinde to ponechat.