Téma Plus

Československo a třetí svět: Bajaja v Kongu a nedostavěná jaderná elektrárna na Kubě aneb Jak ČSSR působilo v rozvojových zemích a co z toho dnes zbylo

Téma Plus

Stránka pořadu

Kubánský prezident Fidel Castro na oficiální návštěvě Československa v roce 1972. Vpravo prezident ČSSR Gustáv Husák

Plus

Sýrie, Irák, Kuba, Angola, Venezuela, Indie. To jsou jen některé ze zemí, kam v dobách socialistického Československa vyjížděli našinci za prací. Mohlo jít jednak o práci v rámci projektů na pomoc spřáteleným rozvojovým zemím, nebo plnění nejrůznější komerčních stavebních zakázek.
Veronika Kindlová

16. března 2024, 20:05

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Vítám vás u poslechu třetího a posledního dílu seriálu Československo a třetí svět. Jak už víme, v polovině 50. let se Česko, Slovensko a další země východního bloku aktivně zapojili do dek kolonizačního procesu. Podporovali tzv. národněosvobozenecký boj v oblastech, které ještě dekolonizací neprošly, nově vzniklým postkoloniální územím, poskytovali rozličnou pomoc. Smyslem bylo posílit socialistický tábor, ale také třeba získat nové trhy pro své zboží, které často nebylo schopné konkurovat tomu západnímu. Dnes se podíváme na československé působení přímo v zemích třetího světa a také si řekneme, co z těch všech vztahů zbylo dodnes. Od mikrofonu zdraví a pěkný poslech přeje Veronika Kindlová.
Téma.
Vedle výhodných úvěrů, dodávek zbraní nebo studijních stipendií pomáhalo Československo rozvojovým zemím také s budováním hospodářství, dopravní a energetické infrastruktury, s organizací státní správy, zdravotnictví, vzdělávání anebo s vědeckým výzkumem. Vypadalo to tak, že Československo do těchto zemí posílalo své odborníky, aby výše uvedené vybudovali, zorganizovali. Nejčastěji to byli různí stavaři, strojaři, další, uvede nám už z minulých dílů dobře známý historik Mikuláš Pešta z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd a pražské filozofické fakulty.