Online Plus

Jak bojovat proti falešným zprávám a hoaxům o koronaviru

Online Plus

Jak bojovat proti falešným zprávám a hoaxům o koronaviru
Online Plus

Plus

Dá se vůbec bojovat s fake news o nemoci covid-19? A jak funguje nová verze aplikace eRouška? Facebook i Twitter se rozhodly blokovat zprávy, které bagatelizují holocaust.
David Slížek

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Robotická vozítka mají přinést revoluci do zemědělství. Aplikace eRouška má přes milion aktivací. Facebook a Twitter zasáhnou proti popírání holokaustu a internetem se šíří dezinformace o nemoci COVID-19. To jsou témata pravidelného přehledu dění ve světě počítačů a internetu, kterým vás dnes provede David Slížek on-line. Plus.

  • Průběhu epidemie máme dodržovat rozestupy, takže i dnes náš pořad nahráváme na dálku přes internet. Zdravím našeho pravidelného komentátora, redaktora deníku n Petra Koubského. Vítej. Petře. Ahoj. Davide. Dnes spolu tradičně probereme některé události, které přinesly uplynulé dny a týdny. Pravděpodobnost toho, že pozitivní výsledek testu je falešně pozitivní, je mezi 89 a 94 % neboli téměř jistá, říká právník, který chce kvůli tomu podat žaloby za zločiny proti lidskosti. Nebo němečtí lékaři zjistili, že COVID vlastně není virus, ale bakterie a léčit se dá aspirinem. Anebo jedna stará paní zemřela na mrtvici, ale lékaři do zprávy napsali, že umřela s COVIDem. To jsou příklady nepravdivých zpráv týkajících se nemoci COVID-19, které se šíří internetem. Upozorňují na ně bojovníci proti dezinformacím v Česku například agentura AFP, která ověřuje informace sdílené na Facebooku, nebo web manipulátoři CZ pro ministerstvo zdravotnictví. Dezinformace o koronaviru začala od října sledovat i firma sem antikvy žen s, která prohledává sociální sítě a weby a informuje úřady o tom, jaké hoaxy se o nemoci šíří. Petře, tyto jaksi nepravdivé informace, hoaxy a dezinformace se šířily ohledně COVIDu-19 už na jaře při té, dejme tomu první vlně. Teď to vypadá, že se jaksi ta jejich četnost maximálně možná trochu navýšila, ale spíše je pořád stejná. Co s tím? Dá se proti tomu něco dělat?

  • Já si myslím, že z krátkodobého hlediska jenom velice málo, protože samozřejmě možné filtrovat ty nepravdivé informace těmi způsoby, které si popisoval, ale nikdy jsme rozložit ní všechno. O. Zpětný efekt je ten, že čím víc se to bude filtrovat, odstraňovat, tím víc vlastně se budou povzbuzovat. Ti, kteří těm paranoidním nesmyslům věří, že je to pravda, protože je tady nějaká moc, která už se to snaží utajit. Sama existence té moci je pro ně potom potvrzením těch nesmyslů. Takže příliš velká frustrace může být i kontraproduktivní. Čili z dlouhodobého hlediska jedině bojovat proti tomu osvětou a být smířeni s tím, že to nebude příliš účinné. Nezní to moc pěkně. To, co říkám, nezní to přesvědčivě. Dělat nic lepšího nenapadlo.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají